Program byl veřejně vyhlášen dne 30. března 2015. Do data uzávěrky příjmů nabídek dne 4.5.2015 bylo vyhlašovateli doručeno celkem 15 projektových námětů. Všechny nabídky splnily požadavky pro zařazení do hodnocení. Výsledky naleznete zde.
Aktuality
Co mají společné pražské Dejvice s africkým venkovem?
Znečištění vody v pražských Dejvicích se dostalo na přední stránky novin. Není divu. Vždyť desítky lidí byly kvůli otrávě hospitalizovány a tisíce obyvatel odkázány na vodu z cisteren. Co je však pro obyvatele Prahy mimořádnou událostí, která je na několik dní vytrhne z jejich obvyklého pohodlí, představuje pro miliony chudých v rozvojovém světe každodenní usílí o přežití.
Podle UNICEF nemá stále 768 milionů lidí přístup k nezávadné pitné vodě a každý třetí obyvatel planety nemá přístup ke kanalizaci. Podle údajů WHO vloni zemřelo 842 tisíc lidí na průjmová onemocnění způsobená špatnou vodou. Přitom těmto úmrtím lze snadno zabránit – nejen lepším přístupem k pitné vodě a lékům na dehydrataci, ale také lepší hygienou a osvětou.
Proto voda a sanitace patří mezi prioritní sektory rozvojové spolupráce, kterou ČR poskytuje do zahraničí. Česká rozvojová agentura vloni na tyto projekty vynaložila téměř 110 milionů Kč, což představuje více než pětinu všech prostředků. S pomocí českých firem a nevládních organizací jsme realizovali projekty v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Mongolsku, Kosovu, Palestině a Srbsku.
Náš přístup se přitom liší podle potřeb každé země. V nejchudších oblastech, jako je Etiopie a Mongolsko, realizujeme hydrogeologických výzkum a vrtáme studny. Ve středně vyspělých zemích, jako je Bosna a Moldavsko, se spíše orientujeme na komunální odpad a čističky odpadních vod. Zvláštní místo v našich projektech má dekontaminace, tj. odstranění starých ekologických zátěží.
Ve všech projektech přitom dbáme na udržitelnost. U čističek odpadních vod požadujeme od partnerské strany minimální spolufinancování. U studní zase podporujeme, aby celá místní komunita včetně žen byla zapojená do jejich správy a výběru poplatků za vodu. Jedině tak zajistíme, že výsledky našeho projektu přetrvají i po skončení jeho financování z prostředků českých daňových poplatníků.
Sektor vody a sanitace je zvlášť vhodný pro vzájemnou spolupráci podnikatelského a neziskového sektoru. Soukromé firmy přinášejí nezbytné know-how a technologie, zatímco nevládní organizace mohou zajistit osvětu a práci s místní komunitou. Doplňkovým nástrojem může být také vysílání expertů na ministerstva a vodní úřady v partnerských zemí a spolupráce na úrovni univerzit (zkvalitňování výuky hydrologie a souvisejících oborů).
Bez zdrojů pitné vody by místní byli odkázáni na náhradní řešení – buď by dováželi dražší vodu v cisternách, což by je stálo peníze, nebo by jejich děti chodily pro vodu, což by je stálo čas, a v nejhorším případě by pili ze špinavých zdrojů, což by je stálo zdraví. Investice do vody a sanitace má proto ohromný multiplikační potenciál. Nejde jen o vodu samotnou, ale také o zdraví, čas a energii, které mohou chudí věnovat jiným, produktivnějším, činnostem.
Věřme, že i s českou pomocí se přístup k pitné vodě a sanitaci stane stejnou samozřejmostí pro obyvatele rozvojových zemí, jako je tomu u nás. A havárie v pražských Dejvicích nechť je připomenutím, že všichni žijeme na společné planetě.
Michal Kaplan, ředitel ČRA
Bosna a Hercegovina poděkovala občanům České republiky za pomoc při loňských povodních
Ministr bezpečnosti Bosny a Hercegoviny, Dragan Mektić, oficiálně poděkoval občanům a vládě České republiky za pomoc při loňských povodních, které zasáhly severní Bosnu a Hercegovinu. Za účasti UNDP a dalších donorů, kteří se podíleli na rekonstrukci země, byl zástupcům ZÚ Sarajevo slavnostně předán diplom s poděkováním.
Rok po povodních se život v nejvíce postižených oblastech Bosny a Hercegoviny vrací do běžného chodu. Za přispění mezinárodních donorů včetně České republiky a dalších aktérů se podařilo zprovoznit bosenskou infrastrukturu včetně škol, zdravotních středisek a dalších veřejných institucí.
Česká republika byla jednou z prvních zemí, které zareagovaly na žádost Bosny a Hercegoviny o okamžitou humanitární pomoc i následnou rekonstrukční spolupráci. Kromě státních institucí (jako např. Hasičský záchranný sbor ČR, Ministerstvo zdravotnictví ČR) se do pomoci zapojili i české nevládní organizace a soukromé firmy.
Česká rozvojová agentura ve spolupráci ZÚ Sarajevo zaměřila svoji pomoc na nejvíce postižená města a obce, kde realizovala projekty v celkové výši 4 736 852,- Kč. Tyto projekty byly zaměřeny především na technickou a materiální pomoc při likvidaci škod, nebo rekonstrukci škod na projektech realizovaných ČRA.
Bulletin MZV – Evropský rok pro rozvoj (05/2015)
Ministerstvo zahraničních věcí (Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci) vydává ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou další vydání měsíčníku k zahraniční rozvojové spolupráci v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015 (EYD2015), tentokrát se zaměřením na EYD téma měsíce „Mír a bezpečnost“.
Bulletin naleznete zde:http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/bulletin_mzv_o_zahranicni_rozvojove/pate_vydani_bulletinu_mzv_k_zahranicni.html
Přednášky o rozvojové spolupráci v regionech ČR v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015
Dne 20.5.2015 proběhla na Gymnáziu v Kroměříži další ze série přednášek o rozvojové spolupráci, které ČRA organizuje ve spolupráci s informačními sítěmi Eurocenter (Úřad vlády ČR) a Europe Direct (Zastoupení EK v ČR) v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015 (EYD2015). Během přednášky Ing. Ladislava Koubka „Jak Česko pomáhá řešit globální rozvojové problémy?“ byly představeny základní koncepty mezinárodního rozvoje včetně agendy OSN pro boj s chudobou. Při demonstraci role České republiky v mezinárodním kontextu se zaměřením na zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS) ČR byly využity příklady bilaterálních projektů v Palestině, Afghánistánu a Jemenu.
Evropský rok pro rozvoj 2015 je iniciativa Evropského parlamentu a Evropské rady. Jedná se historicky o vůbec první „evropský rok“, který se zaměřuje na vnější aktivity Evropské unie a na úlohu Evropy ve světě. Hlavními cíli Evropského roku pro rozvoj 2015 jsou:
1. informovat občany o rozvojové spolupráci EU a členských států s důrazem na její výsledky;
2. podporovat přímé zapojení, kritické myšlení a aktivní zájem občanů EU a zúčastněných stran o rozvojovou spolupráci i při tvorbě a provádění politik;
3. zvýšit informovanost o přínosech rozvojové spolupráce EU nejen z hlediska příjemců, ale také občanů EU, a dospět k pochopení provázanosti politik v oblasti rozvoje, jakož i podpořit smysl pro společenskou odpovědnost, solidaritu a příležitosti ve stále více vzájemně provázaném světě.
Série přednášek v regionech v rámci Evropského roku pro rozvoj 2015 bude probíhat po celý zbytek roku. Avíza na jednotlivé akce konané ve všech regionech ČR naleznete na webu: https://europa.eu/eyd2015/cs/events
Česká republika byla oceněna za včasnost a úplnost statistických informací o oficiální rozvojové pomoci
V souvislosti se vstupem do Výboru OECD pro rozvojovou pomoc (DAC) je ČR povinna poskytovat statistické údaje o zahraniční rozvojové spolupráce podle rozsahu, členění a standardů OECD. Jednotná metodika OECD zaručuje, že vykazovaná pomoc je konzistentní a srovnatelná mezi jednotlivými roky i mezi dárcovskými zeměmi.
Česká republika stihla poskytnout statistiky za rok 2013 v prvním požadovaném termínu a sekretariát OECD navíc ocenil i úplnost a přesnost našich statistických dat. Česká republika se tak ocitla na samé špičce z celkem 29 členů DAC a její dodávka dat byla hodnocena jako výtečná. Podobně úspěšně si vedly ještě Norsko, Slovinsko, Kanada, Portugalsko a Německo. Naopak statistické výkaznictví Rakouska, Austrálie, Francie, Finska, Itálie, Irska a Polska bylo pro své zpoždění a neúplnost označeno sekretariátem DAC za nedostatečné. Česká republika zlepšuje statistické výkaznictví neustále, k čemuž přispěla nová elektronická databáze i workshop za účasti expertů OECD, který se konal v únoru tohoto roku na českém ministerstvu zahraničí. Kvalita statistického výkaznictví pochopitelně není přímo úměrná celkové výši zahraniční rozvojové spolupráce. V tomto ukazateli se ČR umístila až na 25. místě, když poměr její pomoci dosáhl 0,11% HND.
Nicméně ocenění od sekretariátu OECD je i tak důležité, neboť dokazuje, že ke zvýšení rozvojové pomoci již nepovede úplnější statistika, ale pouze reálné zvýšení prostředků státního rozpočtu. Připomínáme, že o financování rozvoje budou diskutovat představitelé vyspělých i rozvojových zemí na velké mezinárodní konferenci, která se uskuteční v červenci v Addis Abebě.