Více informací o nabídce a podmínky přihlášky naleznete na stránkách Ministerstva zahraničních věcí zde.
Aktuality
Dánsko v čele pelotonu rozvojové spolupráce
Pro Dánsko je zahraniční rozvojová spolupráce dlouhodobě jednou z hlavních zahraničně politických priorit. To je zřejmé nejen ze skutečnosti, že členem současné vlády je ministryně pro rozvojovou spolupráci, ale především z objemu, který tato pětimilionová severská země na rozvojovou spolupráci každoročně vynakládá (17 mld. DKK, tj. více než 60 mld. CZK). Jako jedna z 5 zemí plní Dánsko závazek OSN z roku 1970 a na rozvojovou spolupráci vyhrazuje minimálně 0,7 % HDP. Rozpočet spravuje a rozvojové projekty implementuje dánské ministerstvo zahraničních věcí v rámci své sekce DANIDA. Největší část bilaterální rozvojové pomoci se soustředí na otázky dobrého vládnutí a posilování občanské společnosti, ale neopomíjí se ani ochrana životního prostředí či sociální inkluze. Zcela očekávaně tedy peer review pracovní skupiny DAC OECD hovoří o štědrém a strategickém donorovi, který ve svých aktivitách zůstává konzistentní.
Není tedy s podivem, že první dohoda nové koaliční vlády se týkala oblasti rozvojové politiky. Verden 2030 (Svět 2030) vychází z globálních udržitelných cílů OSN a soustředí se na propojení humanitární pomoci s dlouhodobou rozvojovou politikou. Tématicky si pak vytyčuje cíle zejména v oblastech práv žen, mládeže, migraci, korupci, problematice přelidnění a rovněž globálního zdraví. Strategie považuje za klíčové především vypořádat se s problémy mladých lidí, na kterých stojí budoucnost naší planety, a kteří tudíž potřebují odpovídající vzdělání a pracovní příležitosti. Vyřešení této otázky pak může napomoci zmírnit migraci do Evropy a naopak přispět k růstu rozvojových zemí.
Dánsko rovněž dlouhodobě efektivně propojuje ekonomickou diplomacii s rozvojovou problematikou, v čemž i dle znění koncepce ZRS Verden 2030 bude pokračovat a zapojení soukromého sektoru do rozvojových aktivit bude výraznější. Více o úspěších dánské ekonomické diplomacie se dočtete v analýze Asociace pro mezinárodní otázky na straně 8.
Dánsko je nám jistě inspirací a v podobném duchu jako DANIDA usilujeme o zapojení soukromého sektoru programem B2B a dlouhodobě pracujeme v prioritních zemích.
Výběrové řízení – PR manažer/ka
Česká rozvojová agentura vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice PR manažer/ka. Zájemci mohou zasílat motivační dopis spolu se strukturovaným životopisem do 6. února 2017.
Bližší informace jsou obsaženy v příloze „Výběrové řízení – PR manažer/ka„.
Stačí chudým lidem rozdávat peníze?
Pro rozvojového experta, který se snaží analyzovat problém chudoby a řešit ho promyšlenými komplexními projekty, to může znít jako černá můra. Není recept na odstranění globální chudoby daleko jednodušší? Co když stačí chudý lidem pouze rozdávat peníze? Může to znít jako socialistický experiment, nicméně podmíněné finanční dávky jsou v posledních letech v módě. A netýká se to jen chudých zemí, o garantovaném minimálním příjmu se seriózně diskutuje i ve Švýcarsku či Finsku.
Zůstaňme u rozvojových zemí. S podmíněnými transfery mají zkušenosti Bangladéš, Indonésie, Kambodža, Maroko, Keňa a téměř všechny latinskoamerické země. Nejznámější jsou brazilský program Bolsa Família, který se týká 11 milionů rodin. Nebo mexický program Oportunidades, který zasahuje 5 milionů domácností. Chudí lidé – na rozdíl od státní byrokracie – sami vědí, co nejvíce potřebují. Stát pouze stanoví základní podmínky pro transfer. Mezi nejčastější patří povinnost posílat děti do školy a nechat je očkovat. Při neplnění podmínek tok dávek vyschne.
Rozsah a kritéria programů jsou různé, meta-evaluace však dokazují, že v zásadě plní své cíle. V Brazílii činil průměrný transfer na osobu a den pouhých 0,04 dolaru, ale vedl ke zvýšení životní úrovně o 7%. V Nikaragui činil průměrný transfer 0,15 dolarů na osobu a den a vedl ke zvýšení životní úrovně o 21%. Ještě zřetelnější byly výsledky v sociální oblasti. V Nikaragui se školní docházka u zasaženého vzorku dětí ve věku 7 až 13 let zvýšila ze 72% na 85% a návštěva zdravotního centra u novorozenců se zvýšila ze 70% na 78%.
Výhodou těchto programů je jednoduchost, nediskriminace a předvídatelnost. Jednoduchost spočívá v nízkých transakčních nákladech a nízkém prostoru pro byrokracii a korupci. I kontrola je většinou snadná, pokud v zemi existuje spolehlivý registr obyvatel. Nárok na dávku mají všechny rodiny pod určitou hranicí chudoby, nezáleží na jejich náboženství, etnické skupině ani voličské preferenci. Transfer je sice malý, zato stálý, což z něj činí rezervu proti náhlým krizím, jako je nemoc či ztráta zaměstnání. Příjemcem a správcem dávky jsou nejčastěji ženy, což zlepšuje jejich postavení ve společnosti.
Pochopitelně, že dávky mají i své kritiky. U příjemců mohou vytvořit pocit závislosti. Někteří příjemci, jako drogově závislí, je mohou využít na něco jiného než zlepšení situace své rodiny. Dávky samy o sobě nezlepší kvalitu veřejných služeb. Drobné transfery ani nemohou nahradit fungující zdravotní pojištění či penzijní systém. Podmínka školní docházky ještě nezaručí kvalitu vzdělání, pokud není podpořena dobrým tréninkem a odměňováním učitelů.
Podmíněné finanční dávky nejsou zázračným řešením chudoby ve světě. Rozvojoví experti mohou nadále věřit, že promyšlené projekty přinášejí lepší výsledky. Díky dobře zdokumentovaným dávkám mohou tyto výsledky porovnat. Když na rozvojový projekt v Nikaragui vynaložíme stejných 0,15 dolarů na osobu a den, dokážeme zvýšit životní úroveň o více než 21%? Pokud dopadová evaluace odpoví kladně, můžeme zůstat klidní. Pokud je výsledek opačný, pak se z rozdávání peněz opravdu stane černá můra všech expertů, kteří globální chudobu řeší složitěji, než je možná potřeba.
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, CzechAid
Výběrové řízení na pozici referenta ZRS
Česká rozvojová agentura vyhlašuje výběrové řízení na obsazení pozice referenta/referentky zahraniční rozvojové spolupráce se zaměřením na tuzemské dotace (0,5). Zájemci mohou zasílat motivační dopis spolu se strukturovaným životopisem do 3. února 2017.
Bližší informace jsou obsaženy v příloze „Výběrové řízení – referent ZRS„.
Kvalitní vodní zdroje pro Moldavsko
Zpráva organizace Water Integrity Network „Pohled na vodu v roce 2016” uvádí, že sektor vody je pod tlakem víc než kdykoliv před tím. Nejde jen o samotnou individuální spotřebu, ale i o zemědělství a energetický průmysl, které si kladou vysoké nároky na dodávky vody. Šestý ze 17 udržitelných cílů hovoří o nutnosti zajistit vodu a sanitaci pro rostoucí globální populaci. Snahy o jeho naplnění často brzdí nízká míra transparentnosti a korupce na straně soukromých firem i místních úřadů.
Na sektor vody a sanitace jsme v loňském roce ze všech sektorů alokovali zdaleka nejvíce financí, a to celých 82 milionů korun. Mezi naše úspěšné projekty z tohoto sektoru se nově počítá právě uzavřený projekt „Kvantitativní a kvalitativní průzkum zdrojů pitné vody v jižním Moldavsku”. Realizátorem projektu byla společnost VODNÍ ZDROJE, a.s. ve spolupráci s moldavskou firmou BONCOM s.r.l a partnerem projektu – moldavskou Státní hydrometeorologickou službou.
V rámci projektu byla vytvořena unikátní databáze veřejných zdrojů pitné vody v sedmi okresech jižního Moldavska, čítající 9410 veřejných kopaných studní, pramenů a vrtů. Bylo vypracováno 159 odborných zpráv pro obce, ležících v dotčených okresech a 7 regionálních odborných zpráv. V rámci projektu bylo provedeno takřka 2000 základních chemických a mikrobiologických rozborů pitné vody a stovky doplňkových rozborů na specifické látky.
Veškeré výstupy byly předány partnerovi projektu – Státní hydrometeorologické službě a také moldavskému Úřadu preventivní medicíny (SANEPID), který je zodpovědný za sledování kvality pitné vody. Ti je budou, stejně jako starostové dotčených obcí, využívat při plánování a realizaci konkrétních opatření, projektů a investic, které povedou ke zlepšení životních podmínek a zdravotního stavu populace na jihu Moldavska.
Přístup k výsledkům analýz nejpoužívanějších vodních zdrojů mají i obyvatelé jednotlivých obcí, takže se mohou podle nich např. rozhodnout, ze kterých zdrojů budou čerpat vodu pro svou denní spotřebu.
Závěry projektu byly 21. října 2016 prezentovány na fóru donorů pro sektor vody a sanitace na Ministerstvu životního prostředí Moldavské republiky v Kišiněvě.