Co mají společné pražské Dejvice s africkým venkovem?
Znečištění vody v pražských Dejvicích se dostalo na přední stránky novin. Není divu. Vždyť desítky lidí byly kvůli otrávě hospitalizovány a tisíce obyvatel odkázány na vodu z cisteren. Co je však pro obyvatele Prahy mimořádnou událostí, která je na několik dní vytrhne z jejich obvyklého pohodlí, představuje pro miliony chudých v rozvojovém světe každodenní usílí o přežití.
Podle UNICEF nemá stále 768 milionů lidí přístup k nezávadné pitné vodě a každý třetí obyvatel planety nemá přístup ke kanalizaci. Podle údajů WHO vloni zemřelo 842 tisíc lidí na průjmová onemocnění způsobená špatnou vodou. Přitom těmto úmrtím lze snadno zabránit - nejen lepším přístupem k pitné vodě a lékům na dehydrataci, ale také lepší hygienou a osvětou.
Proto voda a sanitace patří mezi prioritní sektory rozvojové spolupráce, kterou ČR poskytuje do zahraničí. Česká rozvojová agentura vloni na tyto projekty vynaložila téměř 110 milionů Kč, což představuje více než pětinu všech prostředků. S pomocí českých firem a nevládních organizací jsme realizovali projekty v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Mongolsku, Kosovu, Palestině a Srbsku.
Náš přístup se přitom liší podle potřeb každé země. V nejchudších oblastech, jako je Etiopie a Mongolsko, realizujeme hydrogeologických výzkum a vrtáme studny. Ve středně vyspělých zemích, jako je Bosna a Moldavsko, se spíše orientujeme na komunální odpad a čističky odpadních vod. Zvláštní místo v našich projektech má dekontaminace, tj. odstranění starých ekologických zátěží.
Ve všech projektech přitom dbáme na udržitelnost. U čističek odpadních vod požadujeme od partnerské strany minimální spolufinancování. U studní zase podporujeme, aby celá místní komunita včetně žen byla zapojená do jejich správy a výběru poplatků za vodu. Jedině tak zajistíme, že výsledky našeho projektu přetrvají i po skončení jeho financování z prostředků českých daňových poplatníků.
Sektor vody a sanitace je zvlášť vhodný pro vzájemnou spolupráci podnikatelského a neziskového sektoru. Soukromé firmy přinášejí nezbytné know-how a technologie, zatímco nevládní organizace mohou zajistit osvětu a práci s místní komunitou. Doplňkovým nástrojem může být také vysílání expertů na ministerstva a vodní úřady v partnerských zemí a spolupráce na úrovni univerzit (zkvalitňování výuky hydrologie a souvisejících oborů).
Bez zdrojů pitné vody by místní byli odkázáni na náhradní řešení - buď by dováželi dražší vodu v cisternách, což by je stálo peníze, nebo by jejich děti chodily pro vodu, což by je stálo čas, a v nejhorším případě by pili ze špinavých zdrojů, což by je stálo zdraví. Investice do vody a sanitace má proto ohromný multiplikační potenciál. Nejde jen o vodu samotnou, ale také o zdraví, čas a energii, které mohou chudí věnovat jiným, produktivnějším, činnostem.
Věřme, že i s českou pomocí se přístup k pitné vodě a sanitaci stane stejnou samozřejmostí pro obyvatele rozvojových zemí, jako je tomu u nás. A havárie v pražských Dejvicích nechť je připomenutím, že všichni žijeme na společné planetě.
Michal Kaplan, ředitel ČRA
Podle UNICEF nemá stále 768 milionů lidí přístup k nezávadné pitné vodě a každý třetí obyvatel planety nemá přístup ke kanalizaci. Podle údajů WHO vloni zemřelo 842 tisíc lidí na průjmová onemocnění způsobená špatnou vodou. Přitom těmto úmrtím lze snadno zabránit - nejen lepším přístupem k pitné vodě a lékům na dehydrataci, ale také lepší hygienou a osvětou.
Proto voda a sanitace patří mezi prioritní sektory rozvojové spolupráce, kterou ČR poskytuje do zahraničí. Česká rozvojová agentura vloni na tyto projekty vynaložila téměř 110 milionů Kč, což představuje více než pětinu všech prostředků. S pomocí českých firem a nevládních organizací jsme realizovali projekty v Afghánistánu, Bosně a Hercegovině, Etiopii, Moldavsku, Mongolsku, Kosovu, Palestině a Srbsku.
Náš přístup se přitom liší podle potřeb každé země. V nejchudších oblastech, jako je Etiopie a Mongolsko, realizujeme hydrogeologických výzkum a vrtáme studny. Ve středně vyspělých zemích, jako je Bosna a Moldavsko, se spíše orientujeme na komunální odpad a čističky odpadních vod. Zvláštní místo v našich projektech má dekontaminace, tj. odstranění starých ekologických zátěží.
Ve všech projektech přitom dbáme na udržitelnost. U čističek odpadních vod požadujeme od partnerské strany minimální spolufinancování. U studní zase podporujeme, aby celá místní komunita včetně žen byla zapojená do jejich správy a výběru poplatků za vodu. Jedině tak zajistíme, že výsledky našeho projektu přetrvají i po skončení jeho financování z prostředků českých daňových poplatníků.
Sektor vody a sanitace je zvlášť vhodný pro vzájemnou spolupráci podnikatelského a neziskového sektoru. Soukromé firmy přinášejí nezbytné know-how a technologie, zatímco nevládní organizace mohou zajistit osvětu a práci s místní komunitou. Doplňkovým nástrojem může být také vysílání expertů na ministerstva a vodní úřady v partnerských zemí a spolupráce na úrovni univerzit (zkvalitňování výuky hydrologie a souvisejících oborů).
Bez zdrojů pitné vody by místní byli odkázáni na náhradní řešení - buď by dováželi dražší vodu v cisternách, což by je stálo peníze, nebo by jejich děti chodily pro vodu, což by je stálo čas, a v nejhorším případě by pili ze špinavých zdrojů, což by je stálo zdraví. Investice do vody a sanitace má proto ohromný multiplikační potenciál. Nejde jen o vodu samotnou, ale také o zdraví, čas a energii, které mohou chudí věnovat jiným, produktivnějším, činnostem.
Věřme, že i s českou pomocí se přístup k pitné vodě a sanitaci stane stejnou samozřejmostí pro obyvatele rozvojových zemí, jako je tomu u nás. A havárie v pražských Dejvicích nechť je připomenutím, že všichni žijeme na společné planetě.
Michal Kaplan, ředitel ČRA