Včelařství je v Gruzii jednou z nejvýdělečnějších zemědělských aktivit. Rozvoj chovu včel i produkce medu patří zejména v odlehlých oblastech země mezi důležité způsoby obživy. Včelaři v Gruzii ale potřebují posílit podnikatelské i zpracovatelské dovednosti, jejich med je totiž často nevhodný pro vývoz. Už od roku 2016 zde proto Česká rozvojová agentura podporuje projekt udržitelného včelařství, jehož cílem je přispět ke zvýšení produkce kvalitního medu a podpořit zavedení efektivních postupů a správné výrobní praxe. V letošním roce bude navíc dokončena výstavba a vybavení regionálního vzdělávacího a poradenského včelařského centra v Tbilisi, v němž budou probíhat školení o základní analýze medu či nových efektivních postupech.

Podpora včelařského sektoru probíhá ve spolupráci s Laboratoří gruzínského ministerstva zemědělství. V současnosti probíhá projekt Udržitelný rozvoj včelařství v Gruzii v pěti regionech. Klimatické i přírodní podmínky v Gruzii jsou pro chov včel velmi příhodné především díky pestrosti jednotlivých lokalit a jejich flóry. Problémem je ale absence uceleného systému vzdělávání včelařů o postupech správné výrobní praxe. Ačkoliv se v Gruzii vyrobí tři tisíce tun medu, na oficiální vývoz jde jen osm tun.

„Klíčovou součástí projektu je proto zřízení regionálního vzdělávacího střediska pro včelaře v Tbilisi, které se bude otevírat v letošním roce. Česká rozvojová agentura také spolupracuje přímo s laboratoří gruzínského ministerstva zemědělství na zavedení sedmi nových metod určených pro sledování kvality produktů. Pracovníci laboratoře také procházejí potřebným školením. Aby laboratoř mohla aplikovat nové metody a provádět tak přesnější analýzu kvality včelích produktů, získá v rámci projektu také lepší vybavení,“ říká Petra Mojžíšová, která má v České rozvojové agentuře projekty v Gruzii na starosti.

Realizátor projektu, společnost Člověk v tísni, pomáhá také menším včelařům, např. formou školení či grantů na potřebné vybavení. Jednodušší analýzy si tak může udělat včelař přímo na místě. Pro med určený na export je ale třeba soubor sofistikovaných analýz, které primárně zajišťuje laboratoř v Tbilisi. Zmíněné vzdělávací centrum pak pomůže především malým a středním gruzínským včelařům doporučit vhodné postupy pro zvýšení zisků při vývozu medu do okolních zemí. Vznikne tak místo pro výměnu zkušeností mezi místními včelaři a experty i pro seznámení širší veřejnosti s včelařstvím. Počítá se s tím, že centrum bude pořádat alespoň šest akcí měsíčně.

 „Malí včelaři, kteří s tím začínají, ještě neznají postupy, jak zajistit kvalitu medu při zpracování. Včelaři střední velikosti, kteří mají nad padesát úlů, mají většinou už dobré znalosti, a záleží na nich, jaké kvality chtějí dosáhnout. V Gruzii i v okolních zemích je teď velká poptávka po medu, který má splněné základní parametry. Gruzínští včelaři, kteří jsou schopni vyprodukovat větší kvantitu, a základní kvalitu, tak mají zaručenou poptávku v sousedních zemích, a nemusí se tolik orientovat na vývoz do zemí EU," přiblížil projekt v rozhovoru pro Český rozhlas Ondřej Nádvorník z Člověka v tísni.

Výhodou gruzínského medu je také skutečnost, že se v Gruzii nachází celá řada oblastí bez průmyslového znečištění, jako jsou např. horské louky, které nejsou znečištěny ani intenzivní zemědělskou činností. Kromě medu z těchto luk či lesů, vyrábí gruzínští včelaři med i z kaštanů, akátů a dalších speciálních stromů nebo rostlin, které mu dávají specifickou chuť. Med z Gruzie má tedy velký potenciál, který však může být naplno využit jen v případě zdravých včelstev. „Součástí projektu jsou proto také několikadenní školení českými specialisty o preventivních opatřeních k udržení zdravých včel. Efektivní postupy výroby a zpracování medu mají pozitivní dopad na snížení chemických látek používaných k tlumení nemocí včel a reziduí, které v medu zůstávají. Za kvalitní med pak včelaři mají možnost získat více finančních prostředků. Pokud se podaří výrobky certifikovat, kvalitní med se může stát navíc dalším exportním produktem Gruzie,“ dodává Petra Mojžíšová.

Krátké video o projektu natočené společností Člověk v tísni můžete vidět zde

Foto: ČRA a Tereza Hronová