S materiály vzdělávacího programu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách pracují v současné době žáci a učitelé na více než 3 600 základních a středních školách. Od roku 2003 začal tento program úspěšně realizovat i projekty zaměřené na globální rozvojové vzdělávání. Jednou z významných aktivit Jednoho světa na školách je také pravidelné pořádání výzkumů mezi českými středoškoláky zaměřené na zjišťování jejich postojů a hodnot. Z těchto pravidelných výzkumů vyplývají rozdíly mezi názory a postoji studentů z gymnázií oproti studentům a žákům středních odborných škol a učilišť. Hlavním cílem projektu Jeden svět na školách – Globální rozvojové vzdělání prostřednictvím audiovizuálních materiálů je proto podpořit a významným způsobem rozšířit výuku globálního rozvojového vzdělávání na českých školách s důrazem právě na střední odborné školy a učiliště.

„Chceme přispět k výchově mladých lidí, kteří mají touhu poznávat současný svět, hledat své místo v něm a žít svůj život aktivně a odpovědně. Nejdůležitější, co se pro to žáci a studenti musí naučit, je porozumět sami sobě a vztahům, ve kterých se ocitají, které je provázejí. Teprve skrz tohle porozumění se mohou učit rozumět světu a rozvíjet porozumění pro jiné,“ říká Tereza Günterová, koordinátorka programu Jeden svět na školách - Globální rozvojové vzdělávání.

Z výzkumu z roku 2014 např. vyplynulo, že zatímco gymnazisté považují chudobu v rozvojových zemích za problém ve 47 % případů, u žáků SOU je to pouze 35 %. Existence nedemokratických režimů „trápí“ pouhých 8 % žáků SOU oproti 27 % gymnazistů. Rozdílné jsou také postoje k migraci, což se projevilo ve Studentských volbách do krajských zastupitelstev ze září 2016. Z celkového počtu 254 škol na 67 školách součet hlasů pro extremistické (nejčastěji protimigrantské) strany dával dohromady více než 40 % hlasů. Z této skupiny je 6 gymnázií (5 % všech zapojených gymnázií), 46 středních odborných škol (33 % všech zapojený SOŠ) a 15 učilišť (44 % všech zapojených učilišť). I na základě údajů z opakovaného výzkumu z roku 2017 lze říci, že učni méně věří ve svoji schopnost ovlivnit řešení problémů vlastní aktivitou, častěji se označují za nespokojené, uvádějí, že život za socialismu byl ve srovnání s dneškem lepší a častěji označují životní úroveň své rodiny jako nízkou.

Záměrem projektu je proto vybavit žáky a studenty znalostmi o dnešním globalizovaném světě, o problémech rozvojových zemí a jejich souvislosti s našimi životy. „Snažíme se studenty vést ke kritickému posuzování informací, analyzování problémů, iniciativnímu vyhledávání informací a schopnosti utvořit si vlastní názor. Věříme, že školy by bez ohledu na jejich odborné zaměření měly žáky a studenty vést k empatii a solidaritě s lidmi i ze zdánlivě vzdálených koutů světa. Žáci a studenti si mají být vědomi spoluzodpovědnosti za náš globalizovaný svět,“ přibližuje projekt Tereza Günterová a dodává, že vzhledem k výše uvedeným zjištěním vnímá nutnost pracovat s učilišti a SOŠ stále naléhavěji. Cílem projektu je snaha podpořit výuku globálního rozvojového vzdělávání na středních odborných školách a středních odborných učilištích tak, aby se přiblížila standardu gymnázií.

Semináře pro vyučující, lekce na webu a festivalové projekce

Z celkového počtu spolupracujících škol tvoří v současné době SOŠ a SOU zhruba 20 %. Ze záznamů z redakčního systému portálu jsns.cz i přímé komunikace během seminářů a setkání ale vyplynulo, že vyučující z těchto škol jsou podstatně méně aktivní a mnohdy potenciál poskytovaných materiálů nevyužívají dostatečně. K tématům globálního rozvojového vzdělávaní je přitom školám v současné chvíli nabízeno 60 audiovizuálních vzdělávacích lekcí. Dalších 45 lekcí se věnuje otázce lidských práv a 35 je zaměřeno na environmentální výchovu. Ke všem tématům je navíc vyučujícím poskytnuta podpora a pravidelně jsou pro ně pořádány semináře, workshopy a další výukové akce. V letošním roce je tak v plánu realizovat minimálně 6 seminářů, které mají u vyučujících a vedení ze SOU a SOŠ podpořit zájem využívat dokumentární film ve výuce a přinášet globální témata do výuky novým způsobem.

Střední odborné školy a učiliště jsou také každoročně zvány na školní projekce Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. Letos se festivalových projekcí zúčastnilo přes 1000 žáků a studentů a 100 pedagogů ze SOU či SOŠ. „Při projekcích pravidelně narážíme na fakt, že studenti odborných škol nejsou příliš zvyklí o tématu diskutovat a kriticky hodnotit informace. Jejich názory a postoje jsou formovány na základě povrchních informací z médií. Problémy odehrávající se za hranicemi České republiky jsou pro ně většinou příliš vzdálené a nevnímají jejich souvislost s našimi životy“, reflektuje svou zkušenost ředitel Jednoho světa na školách Karel Strachota.

Pouhé promítání filmu ale samozřejmě nestačí, zhlédnutí snímku slouží především k vyvolání zájmu o dané téma. V rámci programu JSNŠ je proto vždy po promítání filmu kladen důraz na další práci s nastoleným tématem a to formou besed s odborníky nebo aktivit, které pomáhají zpracovat vyvolané emoce a hlouběji se nad tématem zamyslet – např. diskuze se spolužáky, práce ve skupinách, hry, brainstorming, projektová výuka apod. Studenti tak nenásilnou formou získávají co nejvíc znalostí, o problematice přemýšlí a mají možnost utvořit si vlastní názory a postoje. Využití dokumentárního filmu a doprovodných aktivit funguje univerzálně na všech typech škol, což potvrzuje i dlouholetá pedagožka ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci a spoluautorka metodiky Vlasta Urbanová: „Ze své praxe vím, že mladí lidé jsou přirozeně spravedliví a že projevy nespravedlnosti chtějí řešit. Pokud ale mají málo informací, přistupují na řešení jednoduchá a stávají se snadnou kořistí populistů - a to platí především o žácích středních odborných škol a učilišť. Práce s filmy jim umožňuje informace získávat a lépe se orientovat, stávají se pak vnímavější, tolerantnější i aktivnější.“

V rámci projektu bude také distribuována metodická příručka pro výuku globálních témat na SOŠ a SOU, která shrnuje základní metodiku práce s dokumentárním filmem ve výuce. Obsahuje praktický manuál, který krok za krokem provede vyučující celým procesem – od fáze přípravy na práci s dokumentem, přes přípravu před každou projekcí, projekcí samotnou a závěrečným (ovšem nejvýznamnějším) procesem reflexe dokumentárního filmu. Důležitou součástí příručky jsou také zpětné vazby od vyučujících SOU a SOŠ aktivních v minulých letech realizace projektu, které shrnují jejich zkušenosti práce se třídou a motivují další vyučující.