Megatrendy v globální ekonomice, reforma podnikatelského prostředí a měření výsledků v oblasti rozvoje soukromého sektoru
V Kodani se 16. až 18. června 2015 konala výroční valná hromada Donor Committee for Enterprise Development(DCED). DCED je platforma pro výměnu zkušeností a spolupráci mezi implementačními agenturami a institucemi jako IFC(Světová banka) nebo UNHRC v oblasti zapojování soukromého sektoru do projektů zahraniční rozvojové spolupráce. Události se zúčastnilo asi 60 expertů z 21 členských institucí, včetně odborníka ČRA na spolupráci se soukromým sektorem Ivana Lukáše, který v plénu prezentoval zkušenosti z českého kontextu.
Již 37. valná hromada se tematicky zaměřila na několik oblastí, z kterých tři lze považovat za nejvíce relevantní pro český kontext:
1. megatrendy v globální ekonomice,
2. standardy měření v oblasti rozvoje soukromého sektoru (Private Sector Development, PSD) a zapojování soukromého sektoru do rozvoje (Private Sector Engagement, PSE) a
3. reforma podnikatelského prostředí (Business Environment Reform, BER).
Plénum otevřel Jan Mischke z McKinsey Global Institute prezentací jejich nové publikace „No ordinary disruption“ zaměřené na čtyři globální síly (disruptive trends), které formují svět kolem nás: industrializace a urbanizace, stárnoucí populace, rozvratné technologie a narůstající globální propojenost. Zatímco na jedné straně proces urbanizace vede k větší produktivitě, na druhé straně vede také k větším životním nákladům a nižší dostupnosti bydlení. Pokud míra produktivity bude růst současným tempem, celkový ekonomický růst poklesne díky stárnoucí populaci. Následkem budou konfliktní tlaky na vlády i donorské instituce: podpora stárnoucí pracovní síly v některých zemích a nezaměstnanost mladých v jiných. Nové, globálně dostupné, technologie také přispívají k větší produktivitě a umožnují rozvojovým zemím přeskočit některé rozvojové bariéry a etapy.
Jedna z pracovních skupin se zaměřila na standardy měření a tvorbu společných indikátorů v oblasti rozvoje soukromého sektoru (PSD) a zapojování soukromého sektoru (PSE). Celkově jsou prozatím indikátory rozděleny do 5 větších kategorií: přístup k financování, služby pro rozvoj podnikání, reforma podnikatelského prostředí, zelený růst a hodnotové řetězce. Jako průřezové zůstávají indikátory v oblasti zaměstnanosti, příjmu a gendru. Otevřené pro další diskuzi zůstaly zejména dva problémy. Prvním je metodologie pro měření tvorby pracovních míst. Účastníci diskutovali rozdíl mezi pouze vytvořenými a trvale podporovanými pracovními místy („created“ resp. „supported jobs“)
Nedořešen zůstal také problém potřeby různého typu indikátorů měření pro oblast PSD, resp. PSE. PSD má za cíl rozvoj místního podnikatelského prostředí v partnerských zemích. Tohoto cíle může být dosaženo i bez zapojování soukromého sektoru dárcovských zemí. Na druhé straně cílem PSE je řešení konkrétních rozvojových problémů prostřednictvím zapojování soukromého sektoru, včetně firme z dárcovských zemí. Tyto problémy se však nemusí nutně týkat jenom podpory podnikatelského prostředí.
Třetím tématem byla reforma podnikatelského prostředí (Business Environment Reform, BER). Ta je potřebná všude tam, kde jsou slabé regulatorní instituce, nadměrné zdaňování, nedostatek férové konkurence nebo nestabilní politické prostředí. Toto omezuje zahraniční investice, rozvoj trhů, dusí podnikatelského ducha a vytěsňuje firmy do neformálního prostředí. V rámci diskuze došlo ke shodě, že BER je potřeba uchopit ve vazbě na národní průmyslovou politiku (pokud existuje), soustředit se na širší diagnostiku růstu a překážek růstu (tzv. binding constraints). A konečně byla zdůrazněna potřeba sektorového resp. sub-sektorového přístupu k BER, propojení s analýzou globálních hodnotových řetězců a role kapacit dodavatelů v rámci řetězců. V této souvislosti byla jako klíčová zmíněna potřeba posilování kapacit národních regulátorů.
Česká rozvojová agentura bude zohledňovat mezinárodní trendy diskutované na konferenci v Kodani v rámci svých programů rozvojové spolupráce. Více o nástrojích MZV na podporu a zapojování soukromého sektoru se dozvíte v sekci soukromý sektor.
Již 37. valná hromada se tematicky zaměřila na několik oblastí, z kterých tři lze považovat za nejvíce relevantní pro český kontext:
1. megatrendy v globální ekonomice,
2. standardy měření v oblasti rozvoje soukromého sektoru (Private Sector Development, PSD) a zapojování soukromého sektoru do rozvoje (Private Sector Engagement, PSE) a
3. reforma podnikatelského prostředí (Business Environment Reform, BER).
Plénum otevřel Jan Mischke z McKinsey Global Institute prezentací jejich nové publikace „No ordinary disruption“ zaměřené na čtyři globální síly (disruptive trends), které formují svět kolem nás: industrializace a urbanizace, stárnoucí populace, rozvratné technologie a narůstající globální propojenost. Zatímco na jedné straně proces urbanizace vede k větší produktivitě, na druhé straně vede také k větším životním nákladům a nižší dostupnosti bydlení. Pokud míra produktivity bude růst současným tempem, celkový ekonomický růst poklesne díky stárnoucí populaci. Následkem budou konfliktní tlaky na vlády i donorské instituce: podpora stárnoucí pracovní síly v některých zemích a nezaměstnanost mladých v jiných. Nové, globálně dostupné, technologie také přispívají k větší produktivitě a umožnují rozvojovým zemím přeskočit některé rozvojové bariéry a etapy.
Jedna z pracovních skupin se zaměřila na standardy měření a tvorbu společných indikátorů v oblasti rozvoje soukromého sektoru (PSD) a zapojování soukromého sektoru (PSE). Celkově jsou prozatím indikátory rozděleny do 5 větších kategorií: přístup k financování, služby pro rozvoj podnikání, reforma podnikatelského prostředí, zelený růst a hodnotové řetězce. Jako průřezové zůstávají indikátory v oblasti zaměstnanosti, příjmu a gendru. Otevřené pro další diskuzi zůstaly zejména dva problémy. Prvním je metodologie pro měření tvorby pracovních míst. Účastníci diskutovali rozdíl mezi pouze vytvořenými a trvale podporovanými pracovními místy („created“ resp. „supported jobs“)
Nedořešen zůstal také problém potřeby různého typu indikátorů měření pro oblast PSD, resp. PSE. PSD má za cíl rozvoj místního podnikatelského prostředí v partnerských zemích. Tohoto cíle může být dosaženo i bez zapojování soukromého sektoru dárcovských zemí. Na druhé straně cílem PSE je řešení konkrétních rozvojových problémů prostřednictvím zapojování soukromého sektoru, včetně firme z dárcovských zemí. Tyto problémy se však nemusí nutně týkat jenom podpory podnikatelského prostředí.
Třetím tématem byla reforma podnikatelského prostředí (Business Environment Reform, BER). Ta je potřebná všude tam, kde jsou slabé regulatorní instituce, nadměrné zdaňování, nedostatek férové konkurence nebo nestabilní politické prostředí. Toto omezuje zahraniční investice, rozvoj trhů, dusí podnikatelského ducha a vytěsňuje firmy do neformálního prostředí. V rámci diskuze došlo ke shodě, že BER je potřeba uchopit ve vazbě na národní průmyslovou politiku (pokud existuje), soustředit se na širší diagnostiku růstu a překážek růstu (tzv. binding constraints). A konečně byla zdůrazněna potřeba sektorového resp. sub-sektorového přístupu k BER, propojení s analýzou globálních hodnotových řetězců a role kapacit dodavatelů v rámci řetězců. V této souvislosti byla jako klíčová zmíněna potřeba posilování kapacit národních regulátorů.
Česká rozvojová agentura bude zohledňovat mezinárodní trendy diskutované na konferenci v Kodani v rámci svých programů rozvojové spolupráce. Více o nástrojích MZV na podporu a zapojování soukromého sektoru se dozvíte v sekci soukromý sektor.