Nový průzkum Eurobarometru ukazuje, že občané EU silně podporují rozvojovou spolupráci - Češi nejsou výjimkou
Evropská komise představila 27. dubna 2017 výsledky speciálního průzkumu Eurobarometru o postojích občanů EU k rozvoji, spolupráci a pomoci. Průzkum vychází z terénní práce v 28 členských státech EU provedených v listopadu a prosinci 2016. Výsledky průzkumu v Česku najdete na konci článku.
Neven Mimica, komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, komentoval zprávu slovy: „Nejnovější údaje ukazují, že evropští občané i nadále silně podporují, aby se Evropa zapojila do pomoci v partnerských zemí, aby pomáhala lidem v nouzi a posilovala inkluzivní a udržitelný rozvoj. Podpora je silná v celé EU. To jsou dobré zprávy a odrážejí základní evropské hodnoty.“
Velká většina občanů EU (89 %) si myslí, že je „důležité pomáhat lidem v rozvojových zemích“, což je stejná úroveň jako v roce 2015. Největší podporu rozvojové spolupráci vyjadřují lidé ve Švédsku (98 %), na Kypru a v Lucembursku (97 %) nebo také v Irsku, Portugalsku a Španělsku (96 %). Dokonce i v zemích s nejnižší podporou výsledky ukazují více než dvoutřetinový souhlas dotázaných, jako například v Bulharsku (75 %), Lotyšsku (77 %) nebo Estonsku (78 %).
Sedm z deseti respondentů (72 %) se domnívá, že poskytnutí finanční pomoci rozvojovým zemím přispívá k míru a větší spravedlnosti ve světě. Existují však významné národní rozdíly. Na jedné straně se podpora tohoto výroku zvýšila o 9 % v Maďarsku a 8 % v Lotyšsku, na straně druhé klesla o 21 % v Nizozemsku a o 15 % v Německu.
Podobné změny lze pozorovat ve vztahu k nelegální migraci. Přestože dvě třetiny respondentů (68 %) jsou stále přesvědčeni, že poskytnutí finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak řešit nelegální migraci, celkový počet lidí, jež tuto myšlenku zastává, se od roku 2015 snížil o 5 %. Celkem v 21 zemích došlo ke snížení podpory a to především v Nizozemsku (-21 %), Estonsku (-14 %), České republice (-12 %) nebo v Maďarsku (-11 %).
Když byli respondenti požádáni o definování nejnaléhavějších výzev, které na rozvojové země čekají, nejčastěji se vyjadřovali o vzdělání, dále zdůrazňovali mír a bezpečnost (38 %), zdraví (33 %) nebo vodu a hygienu (31 %). V roce 2015 byl mír a bezpečnost vnímán jako největší výzva, po ní následovalo zdravotnictví a vzdělání.
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, to komentuje slovy: „Výsledky průzkumu potvrzují, že občané smysl pomoci chudým zemím chápou především jako investici do jejich lidského potenciálu. Proto bude vzdělání, zdraví a překonávání sociálních nerovností patřit mezi priority české rozvojové spolupráce i v dalším období. “
Jako hlavní překážky rozvoje je vnímána korupce (54 %), špatná hospodářská politika (43 %) a neustálé konflikty (41 %). Pořadí bylo stejné jako v roce 2015.
Téměř polovina respondentů, 46 %, tvrdí, že osobně přispívají na pomoc rozvojovým zemím. Respondenti ve Švédsku (82 %), Lucembursku (81 %) a Finsku (76 %) uvádějí nejvyšší míru zapojení. Nejnižší míra byla naopak zaznamenána v Bulharsku (11 %), Rumunsku (12 %) a Lotyšsku (15 %).
Na otázku o Cílech udržitelného rozvoje, které vyhlásila OSN v roce 2015, téměř šest z deseti (58 %) dotázaných uvedlo, že o nich nikdy neslyšeli ani o nich nečetli. Tři z deseti občanů (29 %) uvedli, že si jsou nějakých cílů vědomi, ale nevědí, o co cíle vlastně usilují. Jen jeden z deseti respondentů (12 %) uvedl, že si je vědom rozvojových cílů a že také ví, o co Cíle udržitelného rozvoje usilují. Podíl těch, kteří tyto cíle znají, se od roku 2015 zvýšil o 5 %. Uvedené povědomí bylo nejvyšší ve Finsku (73 %), Lucembursku (62 %) a Nizozemsku (61 %) a nejnižší ve Velké Británii (24 %), na Kypru (25 %) a v Lotyšsku (27 %).
„Věřím, že k většímu povědomí veřejnosti o Cílech udržitelného rozvoje přispěje i iniciativa ’Česko mění svět‘, spojená s předáváním cen pro podnikatelské a nestátní subjekty, do které se zapojila i Česká rozvojová agentura“, dodává Michal Kaplan.
Jak dopadly výsledky průzkumu v České republice?
Více než tři čtvrtiny respondentů v České republice si myslí, že pomáhat lidem v rozvojových zemích je důležité (78 %, stabilní výsledky v porovnání s rokem 2015, průměr EU činí 89 %). Méně než polovina (49 %) uvádí, že řešení chudoby v rozvojových zemích by mělo být jednou z hlavních priorit EU (49 %, pokles o dva procentní body od roku 2015), a ještě méně osob se domnívá, že by mělo být jednou z hlavních priorit jejich národní vlády (26 %, pokles o pět bodů od roku 2015).
O něco více než polovina všech respondentů v České republice zastává názor, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak se vypořádat s chudobou (52 %), což je méně než průměr EU ve výši 71 %. Zatímco 60 % respondentů si myslí, že výdaje by měly pokračovat na současných úrovních, více než jedna čtvrtina (28 %) uvádí, že na podporu rozvojových zemí by se mělo vydávat méně peněz. Navzdory těmto názorům se 61 % respondentů v České republice domnívá, že opatření EU a členských států jsou v rámci pomoci snížit chudobu v rozvojových zemích účinná.
Podíl respondentů, kteří uvádějí, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak řešit nelegální migraci, klesl od roku 2015 o 12 procentních bodů a nyní činí 47 %.
Třetina respondentů v České republice si myslí, že jako jednotlivci mohou hrát roli při řešení chudoby v rozvojových zemích (33 %), a 30 % uvádí, že se na pomoci rozvojovým zemím osobně podílejí. Více než polovina respondentů souhlasí se skutečností, že individuální angažovanost může být v rámci pomoci se snižováním chudoby v rozvojových zemích účinná (58 %).
A konečně, tři z deseti respondentů v České republice uvádějí, že slyšeli o cílech udržitelného rozvoje (30 %, nárůst o čtyři procentní body od roku 2015).
Neven Mimica, komisař pro mezinárodní spolupráci a rozvoj, komentoval zprávu slovy: „Nejnovější údaje ukazují, že evropští občané i nadále silně podporují, aby se Evropa zapojila do pomoci v partnerských zemí, aby pomáhala lidem v nouzi a posilovala inkluzivní a udržitelný rozvoj. Podpora je silná v celé EU. To jsou dobré zprávy a odrážejí základní evropské hodnoty.“
Velká většina občanů EU (89 %) si myslí, že je „důležité pomáhat lidem v rozvojových zemích“, což je stejná úroveň jako v roce 2015. Největší podporu rozvojové spolupráci vyjadřují lidé ve Švédsku (98 %), na Kypru a v Lucembursku (97 %) nebo také v Irsku, Portugalsku a Španělsku (96 %). Dokonce i v zemích s nejnižší podporou výsledky ukazují více než dvoutřetinový souhlas dotázaných, jako například v Bulharsku (75 %), Lotyšsku (77 %) nebo Estonsku (78 %).
Sedm z deseti respondentů (72 %) se domnívá, že poskytnutí finanční pomoci rozvojovým zemím přispívá k míru a větší spravedlnosti ve světě. Existují však významné národní rozdíly. Na jedné straně se podpora tohoto výroku zvýšila o 9 % v Maďarsku a 8 % v Lotyšsku, na straně druhé klesla o 21 % v Nizozemsku a o 15 % v Německu.
Podobné změny lze pozorovat ve vztahu k nelegální migraci. Přestože dvě třetiny respondentů (68 %) jsou stále přesvědčeni, že poskytnutí finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak řešit nelegální migraci, celkový počet lidí, jež tuto myšlenku zastává, se od roku 2015 snížil o 5 %. Celkem v 21 zemích došlo ke snížení podpory a to především v Nizozemsku (-21 %), Estonsku (-14 %), České republice (-12 %) nebo v Maďarsku (-11 %).
Když byli respondenti požádáni o definování nejnaléhavějších výzev, které na rozvojové země čekají, nejčastěji se vyjadřovali o vzdělání, dále zdůrazňovali mír a bezpečnost (38 %), zdraví (33 %) nebo vodu a hygienu (31 %). V roce 2015 byl mír a bezpečnost vnímán jako největší výzva, po ní následovalo zdravotnictví a vzdělání.
Michal Kaplan, ředitel České rozvojové agentury, to komentuje slovy: „Výsledky průzkumu potvrzují, že občané smysl pomoci chudým zemím chápou především jako investici do jejich lidského potenciálu. Proto bude vzdělání, zdraví a překonávání sociálních nerovností patřit mezi priority české rozvojové spolupráce i v dalším období. “
Jako hlavní překážky rozvoje je vnímána korupce (54 %), špatná hospodářská politika (43 %) a neustálé konflikty (41 %). Pořadí bylo stejné jako v roce 2015.
Téměř polovina respondentů, 46 %, tvrdí, že osobně přispívají na pomoc rozvojovým zemím. Respondenti ve Švédsku (82 %), Lucembursku (81 %) a Finsku (76 %) uvádějí nejvyšší míru zapojení. Nejnižší míra byla naopak zaznamenána v Bulharsku (11 %), Rumunsku (12 %) a Lotyšsku (15 %).
Na otázku o Cílech udržitelného rozvoje, které vyhlásila OSN v roce 2015, téměř šest z deseti (58 %) dotázaných uvedlo, že o nich nikdy neslyšeli ani o nich nečetli. Tři z deseti občanů (29 %) uvedli, že si jsou nějakých cílů vědomi, ale nevědí, o co cíle vlastně usilují. Jen jeden z deseti respondentů (12 %) uvedl, že si je vědom rozvojových cílů a že také ví, o co Cíle udržitelného rozvoje usilují. Podíl těch, kteří tyto cíle znají, se od roku 2015 zvýšil o 5 %. Uvedené povědomí bylo nejvyšší ve Finsku (73 %), Lucembursku (62 %) a Nizozemsku (61 %) a nejnižší ve Velké Británii (24 %), na Kypru (25 %) a v Lotyšsku (27 %).
„Věřím, že k většímu povědomí veřejnosti o Cílech udržitelného rozvoje přispěje i iniciativa ’Česko mění svět‘, spojená s předáváním cen pro podnikatelské a nestátní subjekty, do které se zapojila i Česká rozvojová agentura“, dodává Michal Kaplan.
Jak dopadly výsledky průzkumu v České republice?
Více než tři čtvrtiny respondentů v České republice si myslí, že pomáhat lidem v rozvojových zemích je důležité (78 %, stabilní výsledky v porovnání s rokem 2015, průměr EU činí 89 %). Méně než polovina (49 %) uvádí, že řešení chudoby v rozvojových zemích by mělo být jednou z hlavních priorit EU (49 %, pokles o dva procentní body od roku 2015), a ještě méně osob se domnívá, že by mělo být jednou z hlavních priorit jejich národní vlády (26 %, pokles o pět bodů od roku 2015).
O něco více než polovina všech respondentů v České republice zastává názor, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak se vypořádat s chudobou (52 %), což je méně než průměr EU ve výši 71 %. Zatímco 60 % respondentů si myslí, že výdaje by měly pokračovat na současných úrovních, více než jedna čtvrtina (28 %) uvádí, že na podporu rozvojových zemí by se mělo vydávat méně peněz. Navzdory těmto názorům se 61 % respondentů v České republice domnívá, že opatření EU a členských států jsou v rámci pomoci snížit chudobu v rozvojových zemích účinná.
Podíl respondentů, kteří uvádějí, že poskytování finanční pomoci rozvojovým zemím je účinným způsobem, jak řešit nelegální migraci, klesl od roku 2015 o 12 procentních bodů a nyní činí 47 %.
Třetina respondentů v České republice si myslí, že jako jednotlivci mohou hrát roli při řešení chudoby v rozvojových zemích (33 %), a 30 % uvádí, že se na pomoci rozvojovým zemím osobně podílejí. Více než polovina respondentů souhlasí se skutečností, že individuální angažovanost může být v rámci pomoci se snižováním chudoby v rozvojových zemích účinná (58 %).
A konečně, tři z deseti respondentů v České republice uvádějí, že slyšeli o cílech udržitelného rozvoje (30 %, nárůst o čtyři procentní body od roku 2015).
