Pět největších mýtů a řada pozitivních zpráv o Africe
Pozornost rozvojových agentur se právem upírá na subsaharskou Afriku, která je stále nejchudším regionem světa. Situace na černém kontinentě se ale rychle mění, a to většinou k dobrému. Pojďme se podívat na zajímavá fakta o africkém rozvoji a vyvrátit některé špatně zažité mýty o tomto kontinentu.
Mýtus č. 1: Afrika je nebezpečná a všude se zabíjí
Podle údajů organizace OSN pro drogy a kriminalitu patří mezi dvacet zemí s největším podílem vražd na světě pouze dvě africké země - Jihoafrická republika a Lesotho. V Latinské Americe je úmrtnost o třetinu vyšší než v Africe. Některé africké země, jako Ghana, Senegal, Mauritánie, Niger či Malawi, jsou dokonce bezpečnější než Spojené státy. Mezi deseti nejkrvavějšími konflikty za loňský rok figurovaly pouze dva v subsaharské Africe (teroristé z Boko Haram a Somálska). Dohromady si za loňský rok vyžádaly 16 tisíc životů. Konflikty v Asii (Afghánistán, Pákistán) si vyžádaly 40 tisíc životů a na Blízkém Východě (Sýrie, Irák, Jemen) dokonce 86 tisíc životů. Aktuálně probíhá konflikt či nepokoje ve 13 subsaharských zemích. To ale znamená, že v celkem 36 afrických zemích žádné velké nebezpečí nehrozí. Rozhodně ne větší nebezpeční než v Paříži, Londýně či Bruselu.
Mýtus č. 2: Všichni afričtí lídři jsou zkorumpovaní
Mobutu Sese Seko vládnul Kongu přes tři desetiletí a létal soukromým Concordem na nákupy do Paříže. Nicméně podobné anekdoty bychom našli i na jiných kontinentech. Důležité je, že úroveň vládnutí se zlepšuje. Například Botswana se v žebříčku korupce umísťuje lépe než Česká republika. Podle Freedom House byly v roce 1985 v subsaharské Africe pouze dvě svobodné země, v roce 1995 už 8 zemí a v roce 2005 11 zemí. V nesvobodných zemích žila pouze třetina Afričanů. Demokratické předání moci se stává pravidlem, nikoliv výjimkou. Někdy se to neobejde bez násilí, jako byly krize v Pobřeží slonoviny či Burundi. Ale i tam prezidenti nakonec poznali, že nelze falšovat výsledek voleb nebo porušovat ústavní limity. Pokrok v africkém vládnutí byl uznán v roce 2011, kdy prezidentka Libérie a dvě další ženy dostaly Nobelovu cenu míru.
Mýtus č. 3: Afrika neměla žádnou civilizovanou historii
Existuje představa, že v Africe žili pouze křováci a divoši a že civilizaci na kontinent přinesly až evropské koloniální velmoci. Afrika však znala mnohé velké říše, počínaje starověkým Egyptem - vždyť pyramida v Gíze je poslední stojící div světa. Také na území dnešního Mali se nacházela vyspělá říše. V samotném Timbuktu fungovaly tři univerzity již ve 12. století, kdy byly Oxford a Cambridge teprve v zárodku. Dokonce existují dvě hrdé africké země - Libérie a Etiopie, které nebyly nikdy kolonizovány. Nehledě na fakt, že celý lidský rod vlastně pochází z Afriky. Archeologové a paleontologové stále objevují stopy našich předků v nejrůznějších jeskyních východní Afriky. Nález AL 288-1, obecně známý jako Lucy, obsahuje 3,2 milionu let staré ostatky ženy z druhu Australopithecus afarensis.
Mýtus č. 4: Afrika je technologicky zaostalá
Je omyl si myslet, že technologický pokrok se Africe vyhýbá. Mnoho Afričanů patří k průkopníkům, přebírá nové technologie a vylepšuje je pro každodenní použití. Mezi takové frugální inovace patří např. končetinové protézy vyrobené 3D tiskem, internet šířený pomocí solárních wifi stanic, referenda prováděná přes SMS zprávy, masové online kurzy nahrazující výuku v odlehlých oblastech, mikropojištění umožňující i drobným farmářům ochranu před neúrodou, dostupná přístřeší vyrobená recyklací odpadu a mnoho dalšího. Také Česká rozvojová agentura pomáhá zavádět nové technologie, jako jsou dálkové čipy, které signalizují problém s vodními pumpami. Řada vzdělaných Afričanů našla uplatnění v nadnárodních firmách. Věděli jste, že interiér nového vozu Mercedes třídy S coupé navrhl africký designer Steeve Burkhalter pocházející s Konga?
Mýtus č. 5: Za chudobu v Africe může přelidnění
V Africe připadá 87 obyvatel na jeden čtvereční kilometr, zatímco v Evropě to je 188 obyvatel. Pomineme-li malé ostrovní státy, pouze Rwanda, Burundi, Nigérie, Gambie a Uganda mají větší hustotu než Česká republika. Zbylých 45 afrických zemí je méně zalidněných. Jistě, v Africe stále žije asi 40% lidí pod hranicí chudoby a africké ženy rodí v průměru více dětí než jinde. Největší omyl však spočívá v přesvědčení, že chudoba je způsobena vysokým počtem dětí. Ve skutečnosti je tomu naopak. Pokud se nám podaří snížit chudobu a dětskou úmrtnost, bude počet dětí postupně klesat. Zažili jsme to v Evropě v 19. století, stejně jako v Asii ve 20. století a není důvod, abychom to nezažili v Africe ve 21. století. Proto Česká rozvojová agentura podporuje školení porodních asistentek v Zambii, aby při porodech umíralo méně dětí a více se jich dožilo dospělosti.
Afrika je mladý kontinent a budoucnost má teprve před sebou. Je v našem vlastním zájmu, aby ta budoucnost byla co nejsvětlejší. Proto odhoďme mýty a přijměme fakta. Fakta o tom, že Afrika se mění k lepšímu.
Michal Kaplan
ředitel České rozvojové agentury
Mýtus č. 1: Afrika je nebezpečná a všude se zabíjí
Podle údajů organizace OSN pro drogy a kriminalitu patří mezi dvacet zemí s největším podílem vražd na světě pouze dvě africké země - Jihoafrická republika a Lesotho. V Latinské Americe je úmrtnost o třetinu vyšší než v Africe. Některé africké země, jako Ghana, Senegal, Mauritánie, Niger či Malawi, jsou dokonce bezpečnější než Spojené státy. Mezi deseti nejkrvavějšími konflikty za loňský rok figurovaly pouze dva v subsaharské Africe (teroristé z Boko Haram a Somálska). Dohromady si za loňský rok vyžádaly 16 tisíc životů. Konflikty v Asii (Afghánistán, Pákistán) si vyžádaly 40 tisíc životů a na Blízkém Východě (Sýrie, Irák, Jemen) dokonce 86 tisíc životů. Aktuálně probíhá konflikt či nepokoje ve 13 subsaharských zemích. To ale znamená, že v celkem 36 afrických zemích žádné velké nebezpečí nehrozí. Rozhodně ne větší nebezpeční než v Paříži, Londýně či Bruselu.
Mýtus č. 2: Všichni afričtí lídři jsou zkorumpovaní
Mobutu Sese Seko vládnul Kongu přes tři desetiletí a létal soukromým Concordem na nákupy do Paříže. Nicméně podobné anekdoty bychom našli i na jiných kontinentech. Důležité je, že úroveň vládnutí se zlepšuje. Například Botswana se v žebříčku korupce umísťuje lépe než Česká republika. Podle Freedom House byly v roce 1985 v subsaharské Africe pouze dvě svobodné země, v roce 1995 už 8 zemí a v roce 2005 11 zemí. V nesvobodných zemích žila pouze třetina Afričanů. Demokratické předání moci se stává pravidlem, nikoliv výjimkou. Někdy se to neobejde bez násilí, jako byly krize v Pobřeží slonoviny či Burundi. Ale i tam prezidenti nakonec poznali, že nelze falšovat výsledek voleb nebo porušovat ústavní limity. Pokrok v africkém vládnutí byl uznán v roce 2011, kdy prezidentka Libérie a dvě další ženy dostaly Nobelovu cenu míru.
Mýtus č. 3: Afrika neměla žádnou civilizovanou historii
Existuje představa, že v Africe žili pouze křováci a divoši a že civilizaci na kontinent přinesly až evropské koloniální velmoci. Afrika však znala mnohé velké říše, počínaje starověkým Egyptem - vždyť pyramida v Gíze je poslední stojící div světa. Také na území dnešního Mali se nacházela vyspělá říše. V samotném Timbuktu fungovaly tři univerzity již ve 12. století, kdy byly Oxford a Cambridge teprve v zárodku. Dokonce existují dvě hrdé africké země - Libérie a Etiopie, které nebyly nikdy kolonizovány. Nehledě na fakt, že celý lidský rod vlastně pochází z Afriky. Archeologové a paleontologové stále objevují stopy našich předků v nejrůznějších jeskyních východní Afriky. Nález AL 288-1, obecně známý jako Lucy, obsahuje 3,2 milionu let staré ostatky ženy z druhu Australopithecus afarensis.
Mýtus č. 4: Afrika je technologicky zaostalá
Je omyl si myslet, že technologický pokrok se Africe vyhýbá. Mnoho Afričanů patří k průkopníkům, přebírá nové technologie a vylepšuje je pro každodenní použití. Mezi takové frugální inovace patří např. končetinové protézy vyrobené 3D tiskem, internet šířený pomocí solárních wifi stanic, referenda prováděná přes SMS zprávy, masové online kurzy nahrazující výuku v odlehlých oblastech, mikropojištění umožňující i drobným farmářům ochranu před neúrodou, dostupná přístřeší vyrobená recyklací odpadu a mnoho dalšího. Také Česká rozvojová agentura pomáhá zavádět nové technologie, jako jsou dálkové čipy, které signalizují problém s vodními pumpami. Řada vzdělaných Afričanů našla uplatnění v nadnárodních firmách. Věděli jste, že interiér nového vozu Mercedes třídy S coupé navrhl africký designer Steeve Burkhalter pocházející s Konga?
Mýtus č. 5: Za chudobu v Africe může přelidnění
V Africe připadá 87 obyvatel na jeden čtvereční kilometr, zatímco v Evropě to je 188 obyvatel. Pomineme-li malé ostrovní státy, pouze Rwanda, Burundi, Nigérie, Gambie a Uganda mají větší hustotu než Česká republika. Zbylých 45 afrických zemí je méně zalidněných. Jistě, v Africe stále žije asi 40% lidí pod hranicí chudoby a africké ženy rodí v průměru více dětí než jinde. Největší omyl však spočívá v přesvědčení, že chudoba je způsobena vysokým počtem dětí. Ve skutečnosti je tomu naopak. Pokud se nám podaří snížit chudobu a dětskou úmrtnost, bude počet dětí postupně klesat. Zažili jsme to v Evropě v 19. století, stejně jako v Asii ve 20. století a není důvod, abychom to nezažili v Africe ve 21. století. Proto Česká rozvojová agentura podporuje školení porodních asistentek v Zambii, aby při porodech umíralo méně dětí a více se jich dožilo dospělosti.
Afrika je mladý kontinent a budoucnost má teprve před sebou. Je v našem vlastním zájmu, aby ta budoucnost byla co nejsvětlejší. Proto odhoďme mýty a přijměme fakta. Fakta o tom, že Afrika se mění k lepšímu.
30 pozitivních zpráv o Africe |
---|
Zdroj: Světová banka, The Guardian, positivenews.org.uk |
Michal Kaplan
ředitel České rozvojové agentury