Profesor Lant Pritchett v Praze varoval před úzkým pohledem na rozvojové cíle
Profesor Harvardské univerzity zavítal 15. října do Prahy v rámci série přednášek předních rozvojových ekonomů nazvané "Kapucsinski Lectures". Přednáška Lanta Pritchetta se uskutečnila na Metropolitní univerzitě v Praze. Kromě desítek studentů v přednáškové hale ji mohli sledovat i další zájemci na internetové stránce kapuscinskilectures.eu.
Úvodem posluchače přivítal rektor Metropolitní univerzity Praha prof. Michal Klíma a zástupci dvou organizací, které tzv. Kapucsinského přednášky organizují – paní Androulla Kaminara z Evropské komise a pan Jan Szczyconski z UNDP.
Lant Pritchett působí od roku 2007 jako profesor praxe mezinárodního rozvoje na Kennedyho škole vládnutí v rámci Harvardské univerzity a rovněž jako seniorní spolupracovník Centra pro globální rozvoj. V minulosti pracoval téměř deset let ve Světové bance, mj. jako poradce jejího viceprezidenta a jako ekonom rozvojových programů v Indonésii. Profesor Pritchett publikoval nebo spolupublikoval přes 100 výzkumných prací a časopis Foreign Policy ho v roce 2011 zařadil mezi 100 globálních myslitelů.
Profesor Pritchett ve své přednášce pod titulem "Kinky Development – Why 1USD/day does not solve poverty" kritizoval Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) jako zavádějící. Zejména má na mysli cíl pro extrémní chudobu, která je definována jako příjem 1,25 amerického dolaru na den. Tato hranice je zcela subjektivní a nemá se skutečným rozvojem mnoho společného. To podle něj vede k mylnému závěru, že všechny otázky rozvoje lze zredukovat pouze na zvýšení příjmu úzké skupiny lidí, kteří se pohybují kolem 1,25 dolaru na den. Skutečný rozvoj, podle profesora Pritchetta, naopak nastane posunem celé společnosti, ať již jde o nejchudší obyvatele, tak střední třídu. Řešení celospolečenského rozvoje jsou však velmi obtížná, neboť vyžadují řadu systémových opatření.
Následnou diskusi nad tezemi profesorovi přednášky zahájil ředitel České rozvojové agentury Michal Kaplan. Souhlasil, že je možné MDGs vylepšit, aby se více zaměřovaly na kvalitu rozvoje, nejen pouze kvantitu. Vedle hranice pro extrémní chudobu se nabízí sledovat i průměrný nebo střední příjem, který pomáhá měřit, jak se zlepšuje životní úroveň většiny obyvatelstva. Ačkoliv počet extrémně chudých lidí se podařilo snížit, celková nerovnost společnosti naopak vzrostla, což lze dokumentovat řadou statistik. Michal Kaplan zdůraznil, že rozvojová spolupráce ČR se nevyhýbá ani těžkým celospolečenským tématům, když se zaměřuje na podporu dobrého vládnutí, zvyšování kapacit státní správy a předávání tzv. transformačních zkušeností.
Celou přednášku a diskusi lze shlédnou na portálu kapuscinskilectures.eu.
Úvodem posluchače přivítal rektor Metropolitní univerzity Praha prof. Michal Klíma a zástupci dvou organizací, které tzv. Kapucsinského přednášky organizují – paní Androulla Kaminara z Evropské komise a pan Jan Szczyconski z UNDP.
Lant Pritchett působí od roku 2007 jako profesor praxe mezinárodního rozvoje na Kennedyho škole vládnutí v rámci Harvardské univerzity a rovněž jako seniorní spolupracovník Centra pro globální rozvoj. V minulosti pracoval téměř deset let ve Světové bance, mj. jako poradce jejího viceprezidenta a jako ekonom rozvojových programů v Indonésii. Profesor Pritchett publikoval nebo spolupublikoval přes 100 výzkumných prací a časopis Foreign Policy ho v roce 2011 zařadil mezi 100 globálních myslitelů.
Profesor Pritchett ve své přednášce pod titulem "Kinky Development – Why 1USD/day does not solve poverty" kritizoval Rozvojové cíle tisíciletí (MDGs) jako zavádějící. Zejména má na mysli cíl pro extrémní chudobu, která je definována jako příjem 1,25 amerického dolaru na den. Tato hranice je zcela subjektivní a nemá se skutečným rozvojem mnoho společného. To podle něj vede k mylnému závěru, že všechny otázky rozvoje lze zredukovat pouze na zvýšení příjmu úzké skupiny lidí, kteří se pohybují kolem 1,25 dolaru na den. Skutečný rozvoj, podle profesora Pritchetta, naopak nastane posunem celé společnosti, ať již jde o nejchudší obyvatele, tak střední třídu. Řešení celospolečenského rozvoje jsou však velmi obtížná, neboť vyžadují řadu systémových opatření.
Následnou diskusi nad tezemi profesorovi přednášky zahájil ředitel České rozvojové agentury Michal Kaplan. Souhlasil, že je možné MDGs vylepšit, aby se více zaměřovaly na kvalitu rozvoje, nejen pouze kvantitu. Vedle hranice pro extrémní chudobu se nabízí sledovat i průměrný nebo střední příjem, který pomáhá měřit, jak se zlepšuje životní úroveň většiny obyvatelstva. Ačkoliv počet extrémně chudých lidí se podařilo snížit, celková nerovnost společnosti naopak vzrostla, což lze dokumentovat řadou statistik. Michal Kaplan zdůraznil, že rozvojová spolupráce ČR se nevyhýbá ani těžkým celospolečenským tématům, když se zaměřuje na podporu dobrého vládnutí, zvyšování kapacit státní správy a předávání tzv. transformačních zkušeností.
Celou přednášku a diskusi lze shlédnou na portálu kapuscinskilectures.eu.