Nová Evropská komise si na konci roku 2019 stanovila boj s klimatickou změnou jako jednu ze svých hlavních priorit. S velkým zájmem českých aktérů rozvojové spolupráce se proto setkal loňský projekt ČRA zaměřený na přístup k informacím a znalostem umožňujícím ucházet se o finanční prostředky z klimatických fondů. Realizátor projektu, společnost Člověk v tísni, v rámci něj uspořádal třídenní seminář a vypracoval propagační materiál shrnující příklady dobré praxe a projekty realizované s podporou klimatických fondů.

V posledních letech je čím dál častěji připomínáno, že klimatickou změnu způsobily rozvinuté země, avšak její dopady pociťují především rozvojové země. Na jednáních Rámcové konvence OSN o změně klimatu se jednotlivé země postupně zavazující ke stále vyšším příspěvkům do klimatických fondů. Klimatických fondů i prostředků v nich bude tedy v následujících letech přibývat. Sledování vývoje v této oblasti a reagování na něj bude ale vyžadovat příslušné lidské i finanční zdroje. Zároveň se příprava velkých klimatických projektů neobejde bez efektivní spolupráce všech aktérů, jako jsou instituce státní správy, soukromé firmy, nevládní organizace, univerzity a další subjekty.

Z těchto důvodů se Česká rozvojová agentura rozhodla podpořit projekt s názvem Zpřístupnění klimatických fondů českým realizátorům rozvojové spolupráce, který v loňském roce realizovala společnost Člověk v tísni. „Projekt se setkal se velkým zájmem aktérů české rozvojové spolupráce i přesto, že v počátečním průzkumu řada z nich uvedla, že nemají žádné nebo jen minimální znalosti a zkušenosti s klimatickými fondy. Zájem přičítáme tomu, že si všichni zástupci realizátorů rozvojové spolupráce uvědomují důležitost tématu, kterým je klimatická změna, a nutnosti jej ještě více zohlednit ve své budoucí práci,“ říká Pavla Štefanová ze společnosti Člověk v tísni a dodává: „Čeští realizátoři rozvojové spolupráce získali znalosti umožňující se ucházet o finanční prostředky z klimatických fondů. Této problematice se chtějí věnovat, protože ji vnímají jako jednu z možných cest pomoci rozvojovým zemím a také v ní vidí příležitost k rozšíření či doplnění své činnosti. Kromě toho se podařilo navázat spolupráci mezi zástupci státní správy, nevládních organizací a soukromých firem pro přípravu projektů k financování z klimatických fondů.“

Na 21. konferenci smluvních stran (COP 21) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) v Paříži v prosinci roku 2015 se účastníci mj. dohodli, že vyspělé státy do roku 2020 vytvoří finanční mechanismus, pomocí kterého bude poskytnuto nejméně 100 miliard dolarů ročně na podporu opatření souvisejících se změnou klimatu v rozvojových zemích. I když by se na těchto fondech měl podílet i soukromý sektor a další aktéři, převážnou část tohoto závazku budou muset splnit zúčastněné státy.

Tuto situaci není nutné vnímat primárně jako hrozbu snižování fondů standardní rozvojové spolupráce, ale spíše jako příležitost k realizaci nových projektů souvisejících s klimatickou změnou a k využívání klimatických fondů. „Domníváme se, že v této přelomové situaci v zahraniční rozvojové spolupráci je nanejvýš potřebné, aby čeští realizátoři rozvojové spolupráce mimo jiné získávali potřebné znalosti umožňující se aktivně ucházet o finanční prostředky z klimatických fondů a zaváděli ve svých organizacích opatření šetrná k životnímu prostředí,“ doplňuje Pavla Štefanová.

Seminář o klíčových aspektech klimatických fondů

Hlavní cílovou skupinu projektu tvořili zaměstnanci realizátorů české rozvojové spolupráce, kteří navrhují, implementují a vyhodnocují projekty v rozvojových zemích. Do této skupiny patří i platformy sdružující tyto aktéry, např. FoRS (České fórum pro rozvojovou spolupráci) či PPZRS (Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci). Důležitými zainteresovanými stranami jsou Česká rozvojová agentura a další vládní instituce, jako je např. Ministerstvo zahraničních věcí či Ministerstvo životního prostředí. Jejich zaměstnanci se mohli účastnit jednotlivých aktivit projektu i přispět ke zdárné realizaci projektu svými zkušenostmi a náměty pro adaptaci existujících finančních nástrojů tak, aby podpořili snahy českých realizátorů o získávání financí z klimatických fondů.

Klíčovou aktivitou projektu bylo uspořádání praktického 3denního semináře pro české realizátory rozvojové spolupráce a zástupce státní správy ČR o klimatických fondech s účastí expertů na klimatické fondy, který proběhl v polovině října loňského roku. Celkem 16 přednášejících, českých i zahraničních expertů, představilo účastníkům během prvních dvou dnů všechny klíčové aspekty klimatických fondů. Třetí den pak měli účastníci možnost aplikovat nabyté znalosti na praktických příkladech.

Další důležitou součástí projektu bylo vypracování propagačního materiálu shrnujícího příklady dobré praxe a projektů realizovaných s podporou klimatických fondů. Tento materiál vyšel v pátém čísle magazínu INSPIRED, což je časopis Člověka v tísni, vycházející dvakrát ročně a vždy se věnuje některému z aktuálních témat rozvojové spolupráce. Zmíněné číslo obsahovalo 11 obsáhlých článků o klimatických financích obecně, několik článků o konkrétních mitigačních a adaptačních projektech, ale i rozhovor o Zeleném klimatickém fondu. Vytištěný magazín byl rozeslán všem účastníkům semináře a elektronicky je k dispozici zde. Stránky s informacemi o klimatických fondech a o příkladech dobré praxe je pak možné najít zde.

„Možnost českých realizátorů čerpat prostředky z klimatických fondů do značné míry závisí i na koherenci finančních nástrojů české rozvojové spolupráce s těmito fondy. Bude-li změna klimatu jednou z priorit české rozvojové spolupráce (např. v rámci trilaterálních programů umožňující kofinancování projektů), zvýší se i šance českých organizací na klimatické fondy dosáhnout,“ dodává k projektu Kateřina Matějíčková z České rozvojové agentury.