Ročně Česká rozvojová agentura (ČRA) přerozděluje 500 milionů korun do rozvojových projektů. Čeští geologové díky těmto penězům mapují celé území Etiopie. Z jejich zkušeností dnes čerpá nejen tamní vláda, ale i další dárcovské země. Podle Michala Kaplana, ředitele ČRA, mohou firmy v partnerských státech najít skvělé obchodní příležitosti. Zapojení soukromého sektoru do udržitelnosti letos poprvé ocenila veřejnost i odborná porota v soutěži Ceny SDGs.
HN: Jaký je počet vašich současných projektů a s kolika zeměmi ČRA spolupracuje?
Každý rok realizujeme přibližně 120 rozvojových projektů, dnes na území až 11 partnerských států, což je pro dárce velikosti České republiky tak akorát. V šesti zemích, jakými jsou Bosna a Hercegovina, Moldavsko, Gruzie, Etiopie, Kambodža a Zambie, probíhá dlouhodobá spolupráce. Na Ukrajině, v Sýrii a Afghánistánu reagujeme na aktuální dění.
HN: Kolik peněz je v rámci projektů za rok přerozděleno?
Rozpočet agentury je 500 milionů korun a jen pět procent z něj jde na administrativu, zbylá částka míří do projektů. Z tohoto pohledu se dá říct, že jsme poměrně levná a úsporná agentura.
HN: Jak probíhá proces výběru partnerských zemí?
Vždy se jedná o politické rozhodnutí ministerstva zahraničních věcí, kdy do procesu výběru vstupují tři kritéria. Těmi jsou potřebnost, vhodné prostředí a historie vztahů mezi Českou republikou a danou zemí. Klademe důraz na to, aby se naše pomoc dostala mezi nejchudší státy, bylo v nich stabilní prostředí pro realizaci projektů a dobré podmínky založené na historii mezi naší a partnerskou zemí co do politických a ekonomických vztahů. Důležité také je, aby v zemi nechyběla ambasáda.
HN: Projekty jsou udržitelné, pokud jejich přínos přetrvává i po ukončení jejich financování. Jakým způsobem dochází k plnění této podmínky?
Pokud nyní v Etiopii kopeme vrt vody, není problém ho vybudovat a vkládat do něj prostředky, ale především zaručit, aby tam také zůstal. Nesmí se stát, že bychom pár let po dokončení projektu zjistili, že vrt již nefunguje. Je třeba pracovat s místní komunitou, udělat jí osvětu a školení, aby věděla, jak vrt opravit. Zpětnou vazbu provádíme formou evaluací, jejichž vyhodnocením jsou doporučení, která se snažíme zapracovat i do nových projektů. Polovina z nich splňuje kritérium udržitelnosti, což nepovažujeme za špatný výsledek. Důležité je si uvědomit, že není tragédie vytvořit projekt, který se nepovede, ale ze špatného projektu se nepoučit.
HN: Vaše programy se týkají různých sektorů, od zdravotnictví, vzdělání až po nezaměstnanost. V čem jsou Češi nejvíce nápomocní?
Z hlediska objemu peněz jde nejvíce na oblast vody a sanitace. Češi mají velkou tradici v oblasti geologie. Mapují celé území Etiopie z hlediska geofyzikálního průzkumu, a to nejen pro projekty, které financuje ČRA, ale těží z nich vláda Etiopie i ostatní donoři.
HN: Stojí si Česká republika v rámci pomoci a udržitelnosti v porovnání s jinými státy dobře?
Pokud jde o porovnání v oblasti peněz, objem pomoci se měří v poměru k HDP. Zde za dárci, jako je Švédsko, Norsko a Dánsko, kteří dávají na pomoc více než 0,7 procenta HDP, zaostáváme. Co do kvality jsme dle organizace OECD empatický donor. Velké země posílají partnerským zemím stostránkové dotazníky k vyplnění, na jejichž základě možná začne za dva roky vznikat nový projekt. Češi přijedou do země, první den zajdou do místní hospody, kde se zajímají o danou problematiku, a druhý den už projekt začne. V tom je česká pomoc flexibilní a dosahuje poměrně rychle výsledků.
HN: Máte představu o tom, jaké mají Češi povědomí o vaší agentuře?
Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že přibližně 80 procent občanů republiky podporuje myšlenku pomáhat méně rozvinutým zemím. I přes toto vysoké číslo dále komunikujeme s veřejností a lidským způsobem ji informujeme o tom, kolik peněz jsme na daný projekt využili a jak jeho pomoc funguje.
HN: Cíle SDG (Sustainable Development Goals), které byly v roce 2015 přijaty na summitu OSN, představují 17 cílů udržitelného rozvoje, mezi něž patří vymýcení chudoby, hladu, zvýšení kvality života a další. Je splnění reálné?
Je ambiciózní, ale i reálné. Cíle navazují na ty předchozí z programu Millennium Development Goals z roku 2000. Některé byly nejen splněny, ale dokonce překonány. Zkušenosti ukazují, že za předpokladu spolupráce a propojení chudých zemí, dárců a soukromého sektoru, který může v partnerských zemích najít zajímavé obchodní příležitosti, jsou stanovené cíle dosažitelné.
HN: Vůbec poprvé v České republice byly neziskové organizace a firmy oceněny za to, že zapojily udržitelnost do svých vlastních strategií. Co by pro ně mělo být hnacím motorem, aby v těchto aktivitách pokračovaly i nadále?
Hlavní je, aby byly součástí rozvojové spolupráce. Rozvojová pomoc není charita, ale investice. To se snažíme firmám sdělovat. Nechceme, aby věnovaly peníze pro dobrý pocit, ale proto, aby z toho něco měly. Například česká společnost Mamacoffee v Etiopii zpracovává kávu, kterou prodává v Evropě a na vyspělých trzích. ČRA ji podporuje, protože vidí pozitivní dopad i v rámci rozvoje. Tvoříme tím pracovní místa, zaměstnáváme muže i ženy, vzděláváme je a v konečném důsledku je to výhra pro obě strany.
HN: Co chce Česká rozvojová agentura dělat v dalších letech?
První vize se týká zvýšení počtu kolegů, projektů a dopadu našich aktivit. Chceme mít více lidí v terénu. Letos jsme vyslali jednu expertku do Etiopie, další do Kambodže a příští rok plánujeme vyslání do Zambie a Bosny a Hercegoviny. Zároveň čekáme na akreditaci u Evropské komise, díky níž budeme schopni čerpat finanční prostředky i od Evropské unie.
Odkaz na speciální přílohu Hospodářských novin - Udržitelná společnost, pojednávající mimo tohoto rozhovoru také o dalších projektech naleznete zde.
Cena České rozvojové agentury
Česká rozvojová agentura (ČRA) již bezmála deset let přispívá k celosvětovému úsilí o odstranění extrémní chudoby. Stovky podpořených projektů nevládních organizací, firem, univerzit a dalších partnerů zlepšily životní podmínky tisíců obyvatel méně rozvinutých oblastí světa. "Naplňování cílů udržitelného rozvoje považujeme za jednu z hlavních priorit naší práce, a proto jsme se rozhodli ve spolupráci s organizátory Cen SDGs udělit také historicky první Cenu ČRA. Toto ocenění směřuje především k projektům, které podle našeho názoru výrazným způsobem přispívají k řešení nějakého globálního či lokálního problému. Cíle udržitelného rozvoje se totiž neomezují jen na problémy ,rozvojových zemí', ale dotýkají se doslova každého z nás," říká Martin Náprstek z ČRA.
Čtrnáct finalistů Ceny ČRA tak reprezentuje jak projekty spadající do oblasti zahraniční rozvojové spolupráce, tak i zajímavé náměty oslovující spíše domácí publikum. Právě propojenost současného světa a vzájemná provázanost lokálních a globálních témat jsou v centru pozornosti agendy cílů udržitelného rozvoje. Konkrétní záběr námětů finalistů Ceny ČRA sahá od zlepšování situace farmářů v Africe přes podporu udržitelné turistiky v Jižní Americe až po kampaň zaměřenou na problém plýtvání potravinami v České republice. "Všechny projekty, které projevily zájem soutěžit o cenu, si nepochybně zaslouží uznání. Široké spektrum problémů, o jejichž řešení se realizátoři těchto plánů snaží, svědčí o zájmu českých subjektů o agendu udržitelného rozvoje. Pro nás tato historicky první Cena ČRA představuje i závazek do budoucna. V jejím udělování chceme pokračovat i v dalších letech," dodává Náprstek.
V letošním roce byla Cena ČRA udělena projektu Clidata, jehož realizátorem je Český hydrometeorologický ústav. Aplikace Clidata je určena pro zpracování a kontrolu klimatologických dat a je s podporou Světové meteorologické organizace aktuálně využívána ve třiceti zemích světa.