V lednu 2015 byl mezi nástroje České rozvojové agentury nově zařazen program Vysílání expertů, založený na přenosu našich transformačních zkušeností. Po úspěšné pilotní fázi v Moldavsku, Srbsku a Gruzii byl rozšířen do dalších prioritních zemí zahraniční rozvojové spolupráce ČR. V současnosti tak bylo úspěšně realizováno již 33 projektů, ať už šlo o pomoc se zlepšením infrastruktury veřejné dopravy v Kábulu, rozvojem venkovského cestovního ruchu v Gruzii či nakládáním s komunálním odpadem v srbském městě Čačak. 

Jen za uplynulý rok bylo v rámci tohoto programu realizováno 13 projektů v 8 zemích. Na Ukrajině pomohli čeští experti s rozvojem tamního vysokého školství či exportním potenciálem potravinářského průmyslu, v Moldavsku se pro změnu zaměřili na pomoc Generálnímu inspektorátu moldavské policie v boji proti drogové kriminalitě. „Zpočátku nám chyběly informace o systému profesního vzdělávání nebo o vybavenosti moldavské policie. Vyhodnocení kapacit moldavských kolegů a navazující příprava školení bylo v tomto směru velkým průlomem,“ říká David Kunetek z Národní protidrogové centrály Policie České republiky, který v roli experta řeší v Moldavsku projekt zaměřený na rostoucí fenomén tzv. nových psychoaktivních látek a na obchodování s drogami prostřednictvím skrytého prostředí internetu (tzv. Darknetu).

„Pro úspěch projektu je osobní seznámení s jeho příjemci velmi důležité. Navázání vzájemné důvěry a pochopení specifik partnerské země hraje při řešení kriminálních případů nemalou roli a bezpochyby se jedná o přidanou hodnotu, ke které jsme dospěli i díky probíhajícímu projektu,“ doplňuje Kunetek. Důraz na spolupráci je přitom jen jednou z předností programu Vysílání expertů. Patří mezi ně také vysoká míra flexibility, rychlá příprava nebo napojení na soukromý či neziskový sektor.

 

Efektivita propojení veřejné správy se soukromým i neziskovým sektorem

V Moldavsku pak v loňském roce tým expertů ze společnosti Mepco absolvoval dvě pracovní cesty, při nichž se jeho členové setkali s představiteli Úřadu vlády Moldavska. Cílem jejich projektu bylo vyhodnotit činnost tohoto úřadu z institucionálního a funkčního hlediska a předložit doporučení ke změnám, které by měly zvýšit efektivitu jeho činnosti. V této oblasti byla pro české experty výhodou možnost přenesení praktických zkušeností z českého prostředí.

„V rámci projektu jsme nejprve seznámili Moldavany s tím, jak reformy proběhly v naší zemi, a následně jsme společně připravili vyhodnocení místního stavu,“ říká Marek Jetmar, expert na veřejnou správu, který se na zpracování projektu podílel. Jedním z hlavních cílů programu Vysílání expertů je totiž sdílení českých zkušeností a znalostí získaných v období transformace, tedy přechodu státu z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní, zasazenou do demokratického systému. Právě tyto transformační zkušenosti jsou v zemích, jako je Moldavsko, vnímány jako výrazná komparativní výhoda expertů z ČR.

„Když jsou spojována slova dobré vládnutí a rozvojová pomoc, pak je tím zpravidla myšleno vyhodnocování kvality veřejných politik nebo institucí a jejich potenciálu ke snižování chudoby. Dobrá správa věcí veřejných může mít však mnohem hlubší rozvojový dopad, dokáže totiž propojit veřejnosprávní instituce se soukromým nebo neziskovým sektorem,“ vysvětluje ředitel České rozvojové agentury Pavel Frelich důvody, proč je v rámci tohoto programu kladen důraz také na podporu státní správy a jejího propojení se soukromým a neziskovým sektorem.

„Příkladem může být projekt na vytvoření legislativního rámce pro inovace v Gruzii, který byl řešen českými experty z Technologické agentury ČR. Následně došlo k rozvoji inovačního centra, kde má své prostory pro rozvoj inovačních nápadů řada malých i velkých organizací, mezi věhlasné patří například Samsung nebo Microsoft,“ říká Eva Lacinová, která má v České rozvojové agentuře na starosti kromě jiného právě program Vysílání expertů.

 

Studie, školení a hlavně terénní praxe

Samotná náplň práce českých expertů je v rámci tohoto programu velmi pestrá. Vedle zhotovení studií a přípravy analýz nebo strategických plánů jde zejména o konzultační činnost vedoucí k úpravám dosavadních metodických nebo legislativních dokumentů, jako jsou například směrnice nebo návrhy zákonů. „Procházeli jsme srbský návrh zákona k hlukové zátěži, a to paragraf od paragrafu, slovo od slova, vysvětlovali si, jak by mohla být případná změna vykládána a co by to znamenalo v důsledku pro místní,“ vzpomíná Michaela Vrdlovcová z Ministerstva zdravotnictví, která se na žádost srbských partnerů podílela v roce 2015 na úpravách návrhu zákona o hlukové zátěži přijatého v následujícím roce.

Klíčovou roli v práci expertů pak hrají zejména workshopy, školení a terénní praxe. „Právě ta je pro úspěšnou realizaci projektu nejpřínosnější. Teoretická příprava je základ, praktické ukázky a konzultace jsou však pro místní nedocenitelné. Nejvíce je to vidět v okamžicích, kdy potřebují řešit konkrétní a aktuální problém,“ říká Kateřina Šilhánková, bývalá rozvojová diplomatka na ZÚ v Kišiněvě a současná vedoucí teritoriálního oddělení v ČRA.

Výměna informací však není jednostranná, také čeští experti čerpají informace v porovnání s místním kontextem. Velmi často přitom jde o získání cenných kontaktů a navázání dlouhodobé spolupráce, což je přínosné pro obě zapojené partnerské strany. Dobrým příkladem je v úvodu zmíněný projekt boje proti drogové kriminalitě v Moldavsku. „Čeští a moldavští policisté jsou z projektu nadšeni. Nejenže si vyměňují informace o různých metodách práce nebo způsobech obchodování s drogami. Podařilo se jim také v rámci spolupráce navázat na jeden ze společných případů a začali řešit hlubší možnosti koordinace v jeho řešení,“ přibližuje Eva Lacinová. Program Vysílání expertů bude pokračovat i v následujících letech a každoročně na něj bude vyhrazeno minimálně 5 milionů korun.

Více informací o programu Vysílání expertů naleznete zde.