I když počet obyvatel v etiopských městech rychle roste, k bezpečné pitné vodě nemá přístup více než polovina obyvatel městských oblastí. Rozvoj vodní infrastruktury je pomalý, mimo jiné i proto, že vodohospodářské úřady trápí systémové problémy. Česká rozvojová agentura proto podpořila projekt zaměřený na posílení odborných kapacit městských vodárenských podniků v oblasti udržitelných systémů hospodaření s vodou, který v Etiopii realizuje společnost Člověk v tísni.
Česká zahraniční rozvojová spolupráce se v Etiopii vedle oblasti zemědělství a rozvoje venkova zaměřuje také na udržitelné nakládání s přírodními zdroji. Důraz se přitom klade především na vodohospodářství. Již třetím rokem proto podporuje projekt „Budování kapacit vybraných vodárenských podniků a vodních úřadů v poskytování služeb WASH“ v regionech SNNP, Sidama a Oromia. Projekt se rovněž zaměřuje na vládní struktury v oblasti správy vodních zdrojů ve vybraných městech s cílem zvýšit transparentnost, odpovědnost a zefektivnit komunikaci mezi jednotlivými aktéry činnými v oblasti správy systémů zásobování vodou. Součástí projektu jsou odborná školení, sdílení zkušeností a posilování odpovědnosti, vazeb a spolupráce.
Totaro Tirfe Sheko z města Shone v Etiopii musel dříve čekat v dlouhých frontách, aby zaplatil účet za vodu na vodohospodářském úřadě. Úředníci někdy ani nedokázali zjistit, kolik dluží, protože museli ručně hledat papírovou dokumentaci a účty. „Dříve jsme se spoléhali na měsíční papírové účty za spotřebu vody a ručně psané dokumenty. Všechno bylo manuální,“ říká Totaro Tirfe Sheko.
V rámci projektu financovaného Českou rozvojovou agenturou došlo k podpoře digitalizace systémů a vyškolení personálu. Vodohospodářské služby jsou díky tomu rychlejší, spolehlivější a transparentnější. „Jakmile jsem vešel do kanceláře, dal jsem jim číslo svého měřiče, své jméno a oni mi okamžitě vytiskli účet. Zaplatil jsem ho ihned,“ dodává zákazník.
V devíti městech ve Střední a Jižní Etiopii a v regionu Oromia došlo k zefektivnění celého systému. Data o spotřebě a distribuci vody jsou systematicky sbírána, vodohospodářští úředníci navštěvují domácnosti a měří spotřebu vody pomocí telefonu. „Dříve jsme odečet vody zapisovali ručně, nyní používáme QR kód,“ říká úředník z Areky Admasu Alembo, zatímco skenuje QR kód zákazníka. Data, jako je spotřeba a částka k zaplacení, odesílá přes mobil přímo do počítače na městském vodohospodářském úřadě, a účet tak lze okamžitě najít.
Městská populace Etiopie nadále rychle roste – z 9,8 milionu v roce 2000 na více než 30 milionů v roce 2025. V roce 2022 mělo asi 85,6 % obyvatel měst přístup alespoň k základním službám na distribuci pitné vody, ale pouze 42,3 % z nich používalo vodu z infrastruktury, která splňuje standardy a bezpečnost. Co se týče hygieny a sanitace, ty jsou dostupné jen 9,2 % obyvatelům měst.
To je důsledkem špatné infrastruktury, ale také hlubších systémových chyb, jako je slabá správa, omezené technické znalosti personálu úřadů, nedostatek strategického plánování a další. Proto se projekt zaměřil na reformu a posílení systémů vodohospodářské správy. Pomohl zvýšit profesionalitu úřadů, vyškolit jejich pracovníky na různých úrovních a vybavit je potřebnou technikou.
Mezi klíčové úspěchy patří zvýšení finanční soběstačnosti vodárenských společností. Na začátku projektu pouze asi 11 % vodárenských úřadů nebylo zadlužených a dokázalo pokrýt své náklady. Do poloviny roku 2025 dosáhlo finanční udržitelnosti přes 66 % z nich. „Před projektem jsme byli v dluzích, ale naše příjmy se více než zdvojnásobily. V roce 2023 jsme vybrali 3,5 milionu birrů, v roce 2024 3,75 milionu a za prvních 7 měsíců roku 2025 jsme vybrali 4,99 milionu birrů,“ říká Tessema Hegena, manažer úřadu v Shone. Finanční stabilita umožňuje vodárenským společnostem investovat do rozšíření vodovodní sítě, oprav infrastruktury a celkového zlepšování služeb.
Bez předávání znalostí by to ale nešlo. Ve všech devíti městech bylo v rámci projektu poskytnuto školení technickému personálu, manažerům vodáren, členům vodohospodářských rad a zákaznickým fórům. Účastníci se dozvěděli více o technickém provozu, monitorování kvality vody, finančním a administrativním řízení a zákaznickém servisu. „Nejprve jsme dostali školení. Pak jsme obdrželi vybavení a softwarovou podporu. Školení dostala všechna oddělení,“ říká Tariku Zekariyas, manažer z města Areka. Díky projektu vznikla zákaznická fóra i úplně první GIS mapy vodovodního potrubí, což je zásadní pro řešení vodovodních havárií a poruch.
„S rostoucí poptávkou po vodě v kontextu klimatické změny je posilování systémů klíčové. Tento projekt se zaměřil na podporu poskytovatelů služeb, zejména ve strategickém plánování a implementaci, nikoli jen na stavbu či opravu infrastruktury. I s malými investicemi se nám podařilo dosáhnout velké změny,“ říká Abebaw Smeneh, projektový manažer Člověka v tísni.
Podle vládních plánů by Etiopie měla zajistit 100% pokrytí dodávek vody ve městech do roku 2030. Přesto v roce 2020 stále více než 55 % obyvatel měst nemělo přístup k bezpečně spravovaným vodním službám, což je méně i v kontextu celé subsaharské Afriky. Jak ale projekt ukázal, změnu nepřinesou jen kvalitní pumpy a potrubí. Technologii musí někdo obsluhovat a změna je potřeba na úrovni institucí a systémů. Tento projekt obnovil důvěru ve vodohospodářské úřady, posílil znalosti personálu a zvýšil spokojenost zákazníků.
„Ukázali jsme, že smysluplná změna v městských dodávkách vody nevyžaduje vždy masivní investice; vyžaduje chytré investice do systémů, lidí a správy,“ říká Abebaw Smeneh. Díky české pomoci je Etiopie o kousek blíž k tomu, aby pitnou vodu mohli využívat úplně všichni.
Foto: Člověk v tísni
