Vysídlené komunity rybářů v Kambodži začínají nový život
V rámci projektu trilaterální spolupráce pomáhá Česká rozvojová agentura (ČRA) vysídleným rybářům z kambodžské provincie Koh Kong. Rybářské rodiny, které musely opustit své tradiční domovy a odstěhovat se z mořského pobřeží dál do vnitrozemí, ztratily svůj tradiční způsob obživy, tedy rybolov, což má za následek také zhoršení jejich ekonomické situace.
Člověk v tísni ve spolupráci se zahraniční organizací Save the Children zde proto realizuje projekt s názvem Posilování odolnosti vůči katastrofám prostřednictvím lepšího vzdělávání a obživy, který má pomoci místním obyvatelům lépe se připravit na možné přírodní katastrofy (sucho, požáry a další) mimo jiné i tím, že motivuje vysídlené rybáře k hledání jiných zdrojů obživy a finančních příjmů.
Projekt pomohl i rodinám pana Tankina a paní Theary
Pan Tankin žije se svou rodinou v malé vesničce asi 20 km od pobřeží, od kterého se musel kvůli vyšším podnikatelským zájmům před 17 lety vystěhovat. Změna způsobu života nebyla vůbec jednoduchá, ale pan Tankin se s ní vyrovnal po svém. Začal pěstovat zeleninu a pomalu se mu začíná dařit. V rámci projektu na Posilování odolnosti vůči katastrofám prostřednictvím lepšího vzdělávání a obživy si s odbornou pomocí zpracoval podnikatelský plán na rozšíření sortimentu pěstovaných plodin, který mu může výrazně pomoci s jeho ekonomickou situací. „Žiju tady ve vesnici už 17 let se svou ženou, dcerou a čtyřmi vnuky. Tenkrát jsme se museli odstěhovat z pobřeží, protože přišla nějaká firma a zabrala nám naše území. Vláda nám umožnila přestěhovat se sem do vnitrozemí, ale hodně lidí tady nemá práci a tak buď stále jezdí rybařit 20 km na pobřeží, nebo se snaží sehnat si práci ve městě. Já jsem zkusil začít s pěstováním zeleniny. Pěstuju vodní melouny, kukuřici, lilek, ředkev, fazole, kešu a docela se mi daří. Projekt mi pomohl udělat si svůj vlastní podnikatelský plán a také rozšířit sortiment plodin, které tady pěstuji.
[caption id="attachment_7461" align="alignnone" width="1024"]
Plod kešuovníku - oříšek kešu[/caption]
Se sousedy máme taková sezení, kdy sdílíme své zkušenosti a radíme si navzájem. Já mám například dobré zkušenosti s přírodními postřiky proti škůdcům, které si vyrábím z liány, jež mi tu roste. Potom také používám skořápky mořských korýšů na hnojení. Všichni tady, včetně mě, chodíme rybařit k moři, abychom si trochu přilepšili, a když mi potom zbydou skořápky, tak je hned zužitkuju na poli.
Dcera a žena bydlí opodál v domku, já bydlím tady v altánku, abych byl hned u pole a mohl se o něj starat. Dokonce jsem si upravil konve na nošení vody přes rameno, aby mi šlo zalévání rychleji. Dcera chodí jednou za tři dny prodávat úrodu na trh. Když je dobrý den, prodáme na trhu zboží až za 25 USD, což není špatné, ale zatím je to málo. Vnuci potřebují spoustu věcí do školy, tak se snažíme naše výnosy z pěstování ještě zvýšit.“ říká pan Tankin, který je jedním z příjemců projektu a který je také sousedem paní Theary.
[caption id="attachment_7460" align="alignnone" width="1024"]
Paní Theary s kuřaty[/caption]
Paní Theary bydlí se svou rodinou v malém tradičním domku na kůlech, ke kterému patří i malý sad kešuovníků a políčko, kde pěstují rýži. V loňském roce bylo velké sucho, a tak rodina měla jen malý příjem (asi 80 000 kambodžských rielů/20 USD na měsíc). Proto teď spoléhá na svůj nový podnikatelský plán – chov drůbeže, díky kterému by se její příjmy mohly postupně zvýšit až na 1 mil. rielů měsíčně. Díky projektu dostala možnost zpracovat si ve spolupráci s odborníky svůj vlastní podnikatelský plán a zažádat o příspěvek na nákup drůbeže. „Teď mám cíl dosáhnout výdělku 260 000 rielů za měsíc, to znamená, že musím měsíčně prodat kolem 5-6 slepic. Zatím jsou slepice všechny malé, tak ještě musím počkat, ale zanedlouho je budu moct začít prodávat,“ těší se paní Theary, která si projekt na podporu vzdělání a obživy velmi pochvaluje.
Člověk v tísni ve spolupráci se zahraniční organizací Save the Children zde proto realizuje projekt s názvem Posilování odolnosti vůči katastrofám prostřednictvím lepšího vzdělávání a obživy, který má pomoci místním obyvatelům lépe se připravit na možné přírodní katastrofy (sucho, požáry a další) mimo jiné i tím, že motivuje vysídlené rybáře k hledání jiných zdrojů obživy a finančních příjmů.
Projekt pomohl i rodinám pana Tankina a paní Theary
Pan Tankin žije se svou rodinou v malé vesničce asi 20 km od pobřeží, od kterého se musel kvůli vyšším podnikatelským zájmům před 17 lety vystěhovat. Změna způsobu života nebyla vůbec jednoduchá, ale pan Tankin se s ní vyrovnal po svém. Začal pěstovat zeleninu a pomalu se mu začíná dařit. V rámci projektu na Posilování odolnosti vůči katastrofám prostřednictvím lepšího vzdělávání a obživy si s odbornou pomocí zpracoval podnikatelský plán na rozšíření sortimentu pěstovaných plodin, který mu může výrazně pomoci s jeho ekonomickou situací. „Žiju tady ve vesnici už 17 let se svou ženou, dcerou a čtyřmi vnuky. Tenkrát jsme se museli odstěhovat z pobřeží, protože přišla nějaká firma a zabrala nám naše území. Vláda nám umožnila přestěhovat se sem do vnitrozemí, ale hodně lidí tady nemá práci a tak buď stále jezdí rybařit 20 km na pobřeží, nebo se snaží sehnat si práci ve městě. Já jsem zkusil začít s pěstováním zeleniny. Pěstuju vodní melouny, kukuřici, lilek, ředkev, fazole, kešu a docela se mi daří. Projekt mi pomohl udělat si svůj vlastní podnikatelský plán a také rozšířit sortiment plodin, které tady pěstuji.
[caption id="attachment_7461" align="alignnone" width="1024"]
Plod kešuovníku - oříšek kešu[/caption]Se sousedy máme taková sezení, kdy sdílíme své zkušenosti a radíme si navzájem. Já mám například dobré zkušenosti s přírodními postřiky proti škůdcům, které si vyrábím z liány, jež mi tu roste. Potom také používám skořápky mořských korýšů na hnojení. Všichni tady, včetně mě, chodíme rybařit k moři, abychom si trochu přilepšili, a když mi potom zbydou skořápky, tak je hned zužitkuju na poli.
Dcera a žena bydlí opodál v domku, já bydlím tady v altánku, abych byl hned u pole a mohl se o něj starat. Dokonce jsem si upravil konve na nošení vody přes rameno, aby mi šlo zalévání rychleji. Dcera chodí jednou za tři dny prodávat úrodu na trh. Když je dobrý den, prodáme na trhu zboží až za 25 USD, což není špatné, ale zatím je to málo. Vnuci potřebují spoustu věcí do školy, tak se snažíme naše výnosy z pěstování ještě zvýšit.“ říká pan Tankin, který je jedním z příjemců projektu a který je také sousedem paní Theary.
[caption id="attachment_7460" align="alignnone" width="1024"]
Paní Theary s kuřaty[/caption]Paní Theary bydlí se svou rodinou v malém tradičním domku na kůlech, ke kterému patří i malý sad kešuovníků a políčko, kde pěstují rýži. V loňském roce bylo velké sucho, a tak rodina měla jen malý příjem (asi 80 000 kambodžských rielů/20 USD na měsíc). Proto teď spoléhá na svůj nový podnikatelský plán – chov drůbeže, díky kterému by se její příjmy mohly postupně zvýšit až na 1 mil. rielů měsíčně. Díky projektu dostala možnost zpracovat si ve spolupráci s odborníky svůj vlastní podnikatelský plán a zažádat o příspěvek na nákup drůbeže. „Teď mám cíl dosáhnout výdělku 260 000 rielů za měsíc, to znamená, že musím měsíčně prodat kolem 5-6 slepic. Zatím jsou slepice všechny malé, tak ještě musím počkat, ale zanedlouho je budu moct začít prodávat,“ těší se paní Theary, která si projekt na podporu vzdělání a obživy velmi pochvaluje.