Zapojování soukromého sektoru do rozvojové spolupráce jako klíčové téma valné hromady Practitioners´ Network for European Development Cooperation v Paříži
Pracovníci ČRA se 4. května 2015 zúčastnili výročního zasedání Practitioners´ Network for European Development Cooperation v Paříži, jehož posláním je výměna zkušeností a dobré praxe mezi evropskými implementačními agenturami v oblasti rozvojové spolupráce. Dopolední program byl věnován Rozvoji soukromého sektoru (Private sector development, PSD), v rámci kterého prezentoval Ivan Lukáš (ČRA) zkušenosti z českého kontextu. Panelu se zúčastnili také zástupci španělské, francouzské (ADF) a německé rozvojové agentury (GIZ) a zástupce Evropské komise (EK), který prezentoval sdělení EK z května 2014.
V úvodu zasedání byly zmíněny tři klíčové konference z hlediska globálního rozvoje pro rok 2015: konference v Addis Abebě se zaměřením na inovativní zdroje rozvojového financování, konference v New Yorku se zaměření na Udržitelné rozvojové cíle (SDGs) a konference zaměřena na klimatické změny a rozvoj v Paříži.
Zástupce EK ve své prezentaci vysvětlil koncept Rozvoje soukromého sektoru (Private sector development, PSD), který se zaměřuje na vytváření vhodného ekonomického prostředí (enabling environment). Koncept Zapojování soukromého sektoru (Private sector engagement, PSE), který zdůrazňuje potřebu vytváření sdílené hodnoty mezi soukromým sektorem a veřejnými institucemi (Creating shared value). A konečně Mainstreaming soukromého sektoru (Private sector mainstreaming, PSM), v rámci kterého se zdůrazňuje větší role firem v konkrétních sektorech energetiky, infrastruktury, zemědělství a dalších.
Jako jednu z klíčových činností zmínila zástupkyně francouzské ADF podporu formalizace středních a malých podniků, podporu zprostředkovatelským finančním institucím a zlepšování přístupu k financování. Zástupce GIZ představil strukturu jejich „Business Unit“. Jako jeden ze tří pilířů spolupráce se soukromým sektorem zmínil zakázky od soukromého sektoru v oblasti zlepšování podmínek pro podnikání.
Diskuze se pak zaměřila na společné výzvy. Mezi ně patří například spolupráce s nadnárodními korporacemi, která je v rozvojovém kontextu vnímaná častokrát negativně, zároveň je ale nezbytná pro naplňování rozvojových cílů; nedostatek kvalitních projektových námětů v oblasti PSD, které by zároveň byly financovatelné bankovním sektorem a potřeba lepších nástrojů a podpory pro přípravu projektů; a konečně potřeba lepších standardů v oblasti měření výsledků rozvojových partnerství a respektování podmínky takzvané dodatečnosti (additionality), která vylučuje veřejnou podporu jádrové podnikatelské činnosti firem (core business).
V úvodu zasedání byly zmíněny tři klíčové konference z hlediska globálního rozvoje pro rok 2015: konference v Addis Abebě se zaměřením na inovativní zdroje rozvojového financování, konference v New Yorku se zaměření na Udržitelné rozvojové cíle (SDGs) a konference zaměřena na klimatické změny a rozvoj v Paříži.
Zástupce EK ve své prezentaci vysvětlil koncept Rozvoje soukromého sektoru (Private sector development, PSD), který se zaměřuje na vytváření vhodného ekonomického prostředí (enabling environment). Koncept Zapojování soukromého sektoru (Private sector engagement, PSE), který zdůrazňuje potřebu vytváření sdílené hodnoty mezi soukromým sektorem a veřejnými institucemi (Creating shared value). A konečně Mainstreaming soukromého sektoru (Private sector mainstreaming, PSM), v rámci kterého se zdůrazňuje větší role firem v konkrétních sektorech energetiky, infrastruktury, zemědělství a dalších.
Jako jednu z klíčových činností zmínila zástupkyně francouzské ADF podporu formalizace středních a malých podniků, podporu zprostředkovatelským finančním institucím a zlepšování přístupu k financování. Zástupce GIZ představil strukturu jejich „Business Unit“. Jako jeden ze tří pilířů spolupráce se soukromým sektorem zmínil zakázky od soukromého sektoru v oblasti zlepšování podmínek pro podnikání.
Diskuze se pak zaměřila na společné výzvy. Mezi ně patří například spolupráce s nadnárodními korporacemi, která je v rozvojovém kontextu vnímaná častokrát negativně, zároveň je ale nezbytná pro naplňování rozvojových cílů; nedostatek kvalitních projektových námětů v oblasti PSD, které by zároveň byly financovatelné bankovním sektorem a potřeba lepších nástrojů a podpory pro přípravu projektů; a konečně potřeba lepších standardů v oblasti měření výsledků rozvojových partnerství a respektování podmínky takzvané dodatečnosti (additionality), která vylučuje veřejnou podporu jádrové podnikatelské činnosti firem (core business).